První strana

Přihlaš se


























 

Čekatelské zkoušky '99

Na jaře roku devětadevadesát proběhl na Praze osm čekatelský kurs - pro začínající vedoucí. Proběhly ve dvou přetékajících víkendech v Měsíčním údolí ve Vlašimi a ve vesnici Vlkanov kdesi u Světlé nad Sázavou.

Podmínkou složení čekatelské zkoušky (opravňující ke spoluúčasti při vedení oddílu i tábora) je napsání čekatelské práce (s tématem týkajícím se skautingu či vedení oddílu) a složení velmi obávané zkoušky (hospodaření, metodika, psychologie...)

No když se na to tak zpětně podívám, ty zkoušky nebyly zase tak težké, polovinu jich šlo udělat účastí na debatách, a kdo zrovna nebyl povídavý při nich, tak si pokecal s instruktory v užším kroužku. No a testík - kromě několika záludných otázek taky pohoda. A hlavně, dobrý lidi, skvělá parta, zábava...

Zalitujte že jste tady, potkali jste Velké Hady!!!

První víkend čekatelského kursu

Každý den jeden dobrý skutek. No, dobře, ale tři?! A v devět hodin večer? - "Héj, co to tam děláte, máte rozum?" Elánu to zrovna nepřidá, když sbíráte ve večerní Vlašimi odpadky. - Ano realizační team Hejhal-Hejkal a Blanka opět nezklamali. - "Dobrý den, nemohli bychom vám tu nějak pomoci, my totiž..." A zas po nás nikdo nic nechce, to je hrozný. - Ale mají tam pěknou skautskou klubovnu, stylově vybavenou, což zjistili snad všechny družiny, pachtící se po existenci skautského střediska ve Vlašimi. - To se pak není se co divit, že při cestě do Měsíčního údolí, první skautské základny v Čechách, založené to již ve dvacátých letech, přišel ke slovu kdo - no Kůň s Hadem. S-s-s, klap-klap-klap.

Už nás Šmudla zase žene ven, alespoň že jsem dostal ten bodík; kolik že jich je potřeba, abych se vyhnul, a to nadobro, zkoušce, pět? - "Král vysílá své vojsko a vysílá Nočního Puštíka", pokračuje mezidružinové závodění, ve kterém zrovna vedem, no kdo? "Užovka je slizký had, umí jenom vyhrávat! Tak se běžte zahrabat!!!" - A další přednáška. Bodík žádnej, ale když udělám "důček" - doma vyplnit cestovní příkaz, možná z toho něco kápne.

Rizika doby - jak pomoci kamarádovi, který je na drogách, debatujeme nad putující kdyby ji snad někdo neznal, marihuanou, posléze končící v kamnech. - A naštěstí nikdo z čekajících čekatelů nemá "zkušenosti" s tvrdou drogou ni hašišem, což se ovšem o jednom anonymním instruktorovi říci nedá, pro trest smrti je jenom třicet procent čekatelů a čtvrtina instruktorů; a mezi čekateli je naprostá absence vůdcovských typů...

Ragby totálně prohráváme, naštěstí náskok ještě trochu zůstal, o poledním neklidu sežrala Polyna, teda Vlk, Karkůlku, která byla zelená a tak ji nikdo nenašel, Brenda Velšová vstoupila do skauta a Kelly jako správná skautka zabraňuje sebevraždě - Jablko do ruky chutná, ale i kvůli němu musíme zase řvát, kdy si asi Hátá zapamatuje, že nejsme malý, ale slizký, stejně nejlepší pokřik mají: "Zvon na poplach bije, pozor jsou tu ZMIJE!", a instruktoři neřvali, to jdete příkladem?

Ale při poranění páteře s ní nehýbat - to již je praktický nácvik první pomoci, klasický příklad, jak se to dělat nemá - jako model si doktorka Alenka vybrala Žabu s pochroumanými obratli a: "Zaklonit hlavu...", čemuž se ona naštěstí ubránila, leč poté přece nezklamala a při ragby se ocelové špičce neubránila a odváží si zlomený prstíček, a večerka a Zajíček a Lev a vtipy a vtipy a vtipy...

A budíček, rožčvička a zase Šmudla a kroutíme očima, prohlídka čistoty: "Čí je ta ponožka, no Žabo, kdo jinej." "Ta deka není moje..." "Ale ta deka je na tvojí posteli...", ještě že nenašli tu osminku chleba Velkého Háta..." - a další zdravověda, právo, je tchyně osoba mi blízká? naštěstí je již skoro konec, uklidit, "Kde mám ten mobil?" marně se ptá Dakota; a odplazit se na vlak, S-s-s, klap-klap-klap, kytara, tadam, tadam.

Je to k neuvěření, ale já ten čekatelák přežil.

Logik


Druhý víkend

Na nádraží jsme opět čekali na Logika a na Puštíka. Nejoptimističtější zprávy zprávy zněly, že na místo určení (označené ??? aneb nebuď zvědavý/á (ÍÁ)) dorazíme okoo čtvrté hodiny ranní. Další změna - každá družina vystupuje v jiné zastávce. Po cestě vaříme vejce, odléváme stopy, kreslíme obrázky, svazujeme klacky, aj. body ze skautské stezky.

Zmije jsou nejlepší a tudíž jsme do Vlkanova přišli jako první! Užovky v čele s Logikem přišli až po limitu (spletli si směr!), takže přišli o všechny body.

Sobota: opět přednášky - debaty - gamesky - jídlo. Odpoledne už jsme všichni měli za sebou zkoušky z První pomoci, někteří ukecanější už mají splněnou ideu, metodiku či psychologii. Jsme všichni strašlivě polámaní ze zábavné hry pekárna, a tak je tu pro nás Hudební okénko přijemným zpestřením. Bohužel jsme o půlnoci museli přestat zpívat a zalehnout.

RÁNO - BUDE TESTÍK! - bezpečnost při práci, hospodaření, právo a ekologie. Všichni rychle louskají SLEPENCE. Může sám oddíl pořádat tábor? Jaká se platí pokuta v lese? Kolik dospělých musí jít s třiceti dětmi do vody? Jak se jmenuje náčelní DK a náčelník ChK? Jediné se mi honí hlavou: "POMÓÓÓC!" Testík "Na sluníčku" - no to byl teda super nápad. Taky jse tak promrzlí? Ústní zkoušky jsou v pohodě, až na tu zimu. Zkoušky zvládly skoro všichni.

Hejkal oslavil své 25. narozeniny. VŠECHNO NEJLEPŠÍ! Všichni jsme mu záviěli lízátkový puget. Heslo tohoto dne: "Není žádné umění být mladý, když je ti čtyřiadvacet" (Ch. Chaplin)

Pak už v rychlosti úklid ubytovny, nástup, cesta na vlak a domů (do Prahy, do Podolí, do lékárny...)

Janík

Oba články převzaty z Časopisu 88 střediska Neviditelný Šnek


























 

Já chci nahoru