První strana

Přihlaš se


























 

Rádcovský kurs '98 - Pavouci

Rádcovský kurs - Hledání opilce

Jedním z vrcholů kursu byla Pterova efektní noční akcička. Jelikož jsem lepší noční výsadek ještě neviděl, pokusím se jeho atmosféru zachytit slovy a seznámit s jeho průběhem i Vás, ctěné čtenářky a čtenáře našeho skvělého magazínu.

V noci ze soboty na pátek, na začátku druhé hodiny ranní, rozlehly se chalupou dusot nohou pobíhajících tam a sem. Blanka a Ptero budili unavené frekventanty. Ostatní instruktoři a technický team pobíhali po schodech nahoru dolů a plně oblečení na ven a s baterkami v ruce halasili: "Tak, Ptero, ve dvě jsme zpátky! Bereme si cestu k parkovišti. Kdo tady zůstává? Pošlete je za námi! ... " Když jsme se ujistili, že frekventanti dostatečně vnímají stresovou atmosféru, seběhli jsme k botníkům, přezuli se do kanad, ale místo abychom vyrazili do mrazivé krkonošské noci, zatočili jsme to do "krbárny," kde vesele planul oheň a která se náchazela ve sklepních prostorách. Zavřeli jsme za sebou dvoje dveře a zamkli se na dva západy.

Nahoře zatím Ptero s Blankou a Juanem nahnali frekventanty do velké klubovny a oznámili jim následující: "Nějakým lidem z vedlejší chaty se ztratil kamarád. Seděli v hospodě a ten kamarád se opil a udělalo se mu špatně. Poslali ho zpátky na chalupu, ale když tam za tím za hodinu přišli, nikde ho nemohli najít. Nejspíš někde zabloudil. Vědí, že jsme tady a přišli nás požádat o pomoc. Je noc a strašná zima. Musíme ho najít a dopravit do bezpečí. Pro pátrání jste ve čtyřech družinách; protože Slíďáci jsou jenom čtyři, půjdou každý k jedné družině. Křižáci prohledávají ten a ten prostor, Lovčíci jdou tam ..."

Samozřejmě jsme nepočítali s tím, že nám to zbaští a budou věřit tomu, že nás opravdu někdo přišel "náhodou" požádat o pomoc, zrovna když máme kurs. Ale frekventanti bez zbytečných řečí disciplinovaně vyrazili do noci. To ovšem neměli tušení, co je čeká. Každá družina totiž měla ve svém středu nasazené dva "trojské koně."

Před sobotní večerkou k sobě totiž Ptero povolal tak, aby o sobě nevěděly, dvě různorodé skupinky. První skupinku tvořili čtyři "sabotéři," z každé výsadkové družiny jeden. Dozvěděli se, že proběhne noční akce a dostali za úkol nenápadně ji sabotovat. Sem tam utrousit malomyslné slůvko, navrhnout vysloveně špatné řešení případných nejednoznačných situací, snažit se svést svou družinu na špatnou cestu atd. Vybrali jsme je tak, aby sice nehrozilo, že skupinu převezmou do svých rukou a úplně jí "zblnou," ale aby jejich hlas měl v rámci družiny váhu. Druhou skupinou byli "ranění." Pečlivě jsme je vybírali, protože na nich závisel zdar noční akce. Stejně jako sabotéři se i oni ozvěděli o noční akci a jejich úkol byl vskutku náročný. Zhruba po půlhodině výsadku se měli zhroutit a nahrát vážné zranění nohy (těžce pochroumané koleno nebo zlomeninu).

A tak před půl druhou dvaadvacet pátračů, čtyři sabotéři a čtyři budoucí lazaři vyrazili do hor. My, proradná Velká rada, jsme vylezli z teď už vyhřáté krbárny a šli postavit na kávu. Naše skvělé kuchařky se odebraly na kutě a my ostatní jsme ve velké klubovně rozebírali prozatímní průběh kursu, hodnotili domácí přípravy (příprava čtyř schůzek, družinové výpravy, rádcovský a skautský zápisník) a dopilovávali nedělní, tedy vlastně už dnešní program.

Asi o půl třetí se rozlétly dveře a do místnosti vrazil udýchaný a pekelně nervózní Hrošík, shodou okolností původním povoláním sabotér, a vychrlil z sebe: "Tam, Delík si udělal něco s nohou, leží tam a tam!!!" Ani chudák nepřemýšlel o tom, proč celá VR jen tak v klidu sedí v chalupě, místo aby hledala opilce. Nikdo z nás to ovšem nehrotil. Popíjeli jsme dále kávičku a zcela nevzrušeně hleděli na nebohého posla. Po chvíli se Ptero klidně zeptal: "A co dělají ostatní?" Ubožák odvětil, že se starají o zraněného. Pterova odpověď pak měla tu správnou šťávu: "Hmm, tak se vrať a řekni Delíkovi, že už toho může nechat. Nic mu není."

Ten Hrošíkův pohled bych vám přál vidět. Zoufalství, ohromení a kruté poznání, že byli "povozeni do ouplnejch Kazachů" ((c) Grep). Pak se nadechnul, jako by snad chtěl něco poznamenat, ale usoudil, že je to zbytečné. A tak jen utrousil: "Dobře," otočil se na patě a odešel.

Druhý posel se projevil o něco později zoufalým boucháním na okno. Byl povozen podobným způsobem, ovšem jeho družina nám to později vrátila. Už je totiž se zprávou o zázračném zachránění jejich zraněného nenašel, a tak je o tom zpravilo až záchranné komando ve složení Karel, Ptero a Šmudla. Našli je v lese kolem mistrovsky založeného a udržovaného ohýnku a dovedli do chalupy po půl páté ráno.

Nejdrsnější byli tradičně Křižáci. Po třetí se rozletěly dveře a na Žalý vpadla velká voda. Mocné výkřiky uvolňovaly cestu pro dovedně zhotovená a bytelná nosítka, na kterých spočívala, zahrabaná pod hromadou bund a svetrů, zraněná Zip, která již cestou stačila upadnout do "bezvědomí." Že nosítkům stála v cestě zeď, nikomu nevadilo. Prostě jí po průchodu eskorty zbylo o něco méně. Nejkouzelnější byl rádce družiny Sokolík, který svlečen jen do rambo-trička (do zbytku byla zabalená Zip) ustaraně hladil zraněnou po vláskách a ujišťoval ji, že všechno dobře dopadne. Poté, co byla nosítka položen na stůl ve velké klubovně, Ptero s Blankou k nim klidně přistoupili a řekli Zipovi, že už se může probrat. Řeknu vám, pohledy na udivené tváře Křižáků byl úžasnou pastvou pro oči. Nutno poznamenat, že jejich reakcí byla úleva, nikoli vztek na VR. A pak začali Ptero s Blankou hodnotit dlahu.

Poslední skupina se až tolik nevyprsila. Svou raněnou si hodili na záda (aniž by jí dali alespoň něco víc na sebe) a polozmrzlou jí dovláčeli na základnu.

Spát jsme šli díky zdržení se zbloudilým poslem sice až několik minut před pátou, ovšem s pocitem vydařené akce. která splnila účel - prověření reakce v kritické situaci. Základem úspěchu přitom byl (samozřejmě vedle Pterova nápadu a organizace ze strany VR) výkon "zraněných." Všichni jim jejich zranění uvěřili a všechny čtyři družiny jely "natvrdo" a zachraňovaly zraněného kamaráda.

I u frekventantů vzbudilo "hledání opilce" úspěch, protože při hodnocení kursu zněla v devíti případech odpověď na otázku "Co se vám na rádcovském kursu nejvíc líbilo?" noční akce. Jak říkám, bylo to husťoučký!

Hejkal

Rádcovský kurs ORJ Praha 8

Závěrečný weekend

V DEB-Šrumci č.45 vyšlo na stranách 7 a 8 upozornění na připravovaný rádcovský kurs, poprvé pořádaný v rámci obvodu. Předtím jsme si dělali kursy sami a většina z čtenářů DEB-Šrumce jimi prošla: na podzim 1993 v Solné Lhotě Madla, Lou, Káča, Sigma, Hibi, Mini, Sekerka, Ája a Ušoun, za rok nato na zámku na Červeném Hrádku Čarodějka, Lumík, Oxana, Renáta, Chytráček, Smallíček, Dakota, Fyfel a Grep, v roce 1995 na stejném místě Zlatovláska, Barak, Zilvar, Aeidam, Šesťák a dva rádci od Suka. Letos, po 29 měsících od posledního našeho kursu, jsme měli dalších šest želízek v ohni - Azaret, Markétu, Jitku, Čudlu, Lopatu a Bivoje.

Ve dnech 17.-19.4. proběhl závěrečný víkend obvodního rádcovského kursu. Zúčastnilo se ho 30 frekventantů, kteří zbyli z původně přihlášených 41 (6 se jich npřišlo ani jednou ukázat, zbylých pět onemocnělo či nemohlo na víkend odjet). Na kursu byli v řadách organizátorů z našeho střediska Karel, Ptero, Šimi a já. Abyste měli alespoň trochu přehled, předestírám vám program kursu a pokřiky pěti frekventantských a jedné instruktorské družiny včetně personálního obsazení.

Sklípkánci (instruktoři + technický team)

Sklípkánkům kdo zprotiví se,
výsledkům ať nediví se!

  • Blanka, Alenka, Dáša, Mráček, rodná sestra Dáša, Juan, Šmudla, Šimi, Ptero, Karel, Hejkal, mimino Karolína a pes Poly

    Slíďáci

    Hanka, Tomega, Vlasta, Puštík

    Nemusíte se nás bát,
    nemusíte utéci,
    neházejte po nás drát,
    vždyť jsme jenom Slíďáci.

    Snovačky

    Logik, Šmudla, Šík, Syslík, Bivoj, Poštolka, Čudla

    Snovačka si spřádá sítě, dej si pozor uloví tě.

    Lovčíci

    Křemílek, Hrošík, Kaliméro, Michal, Delík, Jitka

    Statný Lovčík je náš vzor
    pavouků je šampion!

    Stepníci

    Žaba, Bobina, Krtek, Štěpán, Balů, Markéta

    Hip, hip, Stepník!

    Křižáci

    Sokolík, Zip, Pavel, Fredy, Kecka, Azaret, Lopata

    Hip hap hop
    my jsme Křižáci!

    Program závěrečného víkendu rádcovského kursu ORJ Praha 8

    časinstruktorprogram
    PÁTEK
    17.00  odjezd od selesiánů
    20.00 příchod na Žalý, ubytování, véča
    21.00 - 23.00Hejkal + Juan, Ptero, Šimi, Šmudlanetradiční psychohry a jejich využití
    24.00 večerka
    SOBOTA
    7.00DVT - Hejkalbudíček
    7.10 - 7.30Šimifyzická a duševní rozcvička
    7.30 - 7.50 hyena
    7.50Šimi, Ptero, Hejkalprohlídka stanů
    8.00 - 8.20 snídaně
    8.30 - 10.00AlenkaPrvní pomoc I
    10.00 - 10.30Šimihra + sváča
    10.30 -12.00Alenka, HejkalPrvní pomoc II./Psychologie II.
    12.00 - 12.20Kyselinahra
    12.30 - 13.00 oběd
    13.00 - 14.00 polední neklid - příprava dramatické reklamy na skautské hnutí
    14.00 - 14.20 předvedení reklamy
    14.30 - 17.00Šmudlazáchrana princezny - hra
    17.00 - 18.30Alenka, HejkalPrvní pomoc II./Psychologie I.
    18.30 - 19.00Blankahlavolamy
    19.00 - 19.30 večeře
    19.30 - 20.00HejkalPsychologie II.
    20.00 - 20.30Šimigameska
    20.30 - 22.30 Burza nápadů (workshop) + zpívání
    23.00 večerka
    1.00 - 4.30Pterovýsadek - záchrana opilce a raněného
    NEDĚLE
    8.00DVT - Juanbudíček
    8.10 - 8.30 hyena
    8.30 - 9.00 snídaně
    9.00 - 9.30Ptero, Karelhodnocení nočního výsadku
    9.30 - 10.30Alenkatestík zdravověda
    10.30 - 12.30Křižáci - Ptero, Stepníci - Hejkal + Karel, Lovčíci - Blanka + Šmudla, Slíďáci - Juan, Snovačky - Šimiobhajoba domácích příprav
    12.30 - 13.00 oběd
    13.00 - 15.00 balení + úklid
    15.00 - 15.30 slavnostní nástup a hodnocení kursu
    15.30 odchod
    16.00 odjezd od křížku

























  •  

    Já chci nahoru