Říjnová sobota třináctého se vydařila. Teplota vody neměřena (i když ozkoušena), za to na sluníčku bylo přes 20 stupňů. Počasí vodákům přálo a dostatek byl i vody. Deštivé září a chystané výlovy rybníků umožnily naplnit Rokytku "až po okraj". Vodákům to letos jelo, až jsme možná někdy "vodu předjeli".
Na místě srazu pod Kyjským mlýnem se na již IX. ročníku podzimního vodáckého plavení Rokytky sešlo na sto účastníků, kteří tvořili posádky snad více než 50ti plavidel! Letošní účast můžeme proto zařadit k těm nejrekordnějším. Podobná byla zaznamenána jen v roce 1999. Na plavbu dlouhou 6 mil vypluly kánoe (laminátové, umělohmotné i nafukovací), početná byla flotila kajaků, nechyběly gumové čluny, raft a po roční odmlce se na Rokytku vrátily i pramice. Do cílového přístavu dopluly všechny lodě a "cvaknutí" bylo nejmíň za všechny poslední plavby. Zaznamenali jsme snad jen deset (přiznaných) koupání... Už po dvanácté hodině, tedy po dvou hodinách plavby, flotila začala vplouvat do vod Vltavy v Libeňském přístavu.
Při letošní plavbě jsme mohli vyzkoušet nový jez, opravený stupeň v parku Podvinní, v místech, kde býval náhon k mlýnu. Ježík je to parádní, o čemž se někteří kánoisté sjíždějící bokem mohli přesvědčit. Díky správci toku je opravený i druhý nejvyšší jez u Hořejšího rybníku v Hloubětíně, který až letos mohl být prvně "houfně" sjížděn. Na jezech se vůbec průkopnicky činila flotila pramic z 25. střediska Vatra! A na obvyklé zastávce u třech mostů v Hrdlořezích potlesk sklízel tradičně každý, kdo si na nejvyšším jezu z celé trati "skočil". Kupodivu letos účastníkům nedělaly problémy tři stupně, po sobě rychle jdoucí ježíky v zatáčce v Libni před Elznicovým náměstím.
Potěšitelně vzrostl počet skautských účastníků i mladších vodáků. Trochu nevěřícně nás na start přišli pozdravit představitelé místních skautů z Kyjí, ORJ Praha 9 - příště už jistě vyplují! V cílovém přístavu na Vatře se o nás zase vzorně postarali zástupci Obvodní rady Junáka z Prahy 8 a domovského střediska. Na lodích rozličných se účastnilo pořadatelské 53. středisko bratří Mašinu (43. smečka, 106. smečka a 106. oddíl skautů). Pramice 25. stř. Vatra, kajakáři z 24. stř. Sever (24. oddíl) z ORJ P8 a z Prahy 7 zástupci 39. střediska Vatra (75. oddíl) a 33. přístavu vodních skautů Zlatá kotva. Skautskou flotilu uzavřela lodice s posádkou 45. střediska Silmaril, Praha 8, která doplula poslední- už to vypadalo, že vyrazili proti proudu. Nejvzdálenější účastníci byli letos až z Teplic.
Příjemné počasí též vylákalo řadu diváků v celém úseku plavby a snad na každé lávce, mostě zdravilo vodáky volání "Ahóóój!" od desítek přihlížejících. Letošní pohodový ročník, který byl "premiérou" příštího, jubilejního se rozhodně vydařil. Oč bylo méně sušení v hostitelském přístavu na Vatře, o to více se ukázalo, že nestačilo 6 kilo vuřtů, šest pečenu chleba ani několik litrů gulášovky.
