Co se děje na takovém sněmu? Většinou to působí spíše nezáživně a úředně. I když... Po chvilkovém hledání spolu s několika dalšími "zelenými mužíčky" v národní knihovně nám jakýsi lépe informovaný (neboli méně zapomnětlivý) skaut prozradil, že se sněm koná vedle ve velkém sálu magistrátu. Člověk takhle přijde do poloprázdného sálu, zaprezentuje se a obdrží několik materiálů. Hledám kam si sednout a zjištuji - každá PRJ tu má své umístěnky a my akorát v první řadě všem "kápům" na očích a ještě k tomu, jak mi kdosi prozradil, na místě komunistů...
Sněm by měl začít. Místo toho kdosi přistupuje k mikrofónu a sděluje, že nejezdí metro a proto se začátek posunuje o dvacet minut. Příjmám to s klidem - má se skončit v půl osmé nebo v osm. Zatímco se bavím s Kimem, sál se pomalu plní a najednou je začátek - spěchá tedy do lavice, abych nerušil. A už to začíná.
Poslední otázky, je-li ještě nějaký kandidát na nějakou funkci.... Ticho, i do té kandidátní komise skoro nikdo nechce, až tuším Bobr požádal Kopra, že to minule dělal tak pěkně... Schvalujeme volební komisi a kandidátní komisi a kolem nás hbitě běhají lidé a počítají zvednuté lístky. Je jich ovšem hodně a tak se sčítačům trochu obdivuji, nikdy jsem nepostřehl, že by zapoměli, kolik to vlasně bylo...
Čte se zpráva za zprávou. Nezáživné, běžnému člověku moc neříkající. Jen jsem si tak všimnul, že Chuan, náš výchovný, měl jenom jednu absenci na radě výchovných a je přímo vzorný. To Suchoš již tak přepečlivý není, chyběl asi třikrát, ale skoro vždy se omluvil a také patří v účasti spíše k nadprůměru.
A volíme. K urně a vhodit lísteček. Je tu jedna urna pro chlapecký kmen a jedna pro dívčí. Jen jestli jsem to hodil do tý správný... Jinak zatím toho moc k volení není, protože do druhého kola postupují skoro všichni - jako vždy funkce nikdo nechce, každý má práce až nad hlavu se svým oddílem.
A opět se čtou zprávy. Všechno vcelku v pohodě, skoro až na revizní komisi. Hrošík vkládal do této vskutku nejnevděčnější funkce mnoho úsilí a snahy. Ovšem je to opravdu funkce nevděčná a tak mnoho odezvy nesklidil - a když se k tomu přidala nefunkčnost dalšího člena revizní komise a Hrošíkovy naděje ... Hrošík odchází velmi zklamán ... Všechna čest Hrošíku - opravdu ses snažil!
A je tu druhé kolo - voleb. Lidi které volíme většinou neznám, tak se rozhoduji dle těch pár informaí co mám. Někdy pro osvědčeného člověka, někdy pro změnu.
A máme nového předsedu. No, on zas tak nový není, byl předsedou už předtím. A vypadal rozumně, tak proč bychom ho nezolili znovu. Takže - do nového tisíciletí s Bobrem!
Na závěr schvalujeme usnesení sněmu. Je pár debat, ty zajímavější: Třeba jak se vlasně bude nová rada jmenovat :-), nebo, spolu s pozvanými hosty ze Skautu ABS, Svazu skautů a skautek (nebo jak se vlastně jmenují) doporučujeme ÚRJ, aby vziknul nějaký koordinující prvek jednotlivých skautských organizací. A také, mimo mnoho dalšího, zvedáme o deset korun příspěvky :-(.
A blíží se závěr. Abych byl úplný, musím se zmínit i o našem vystoupení ústy Šmudly. Protestujeme proti tomu, "co nám provedla ÚRJ" - schválila kroje, aniž by k nim mohl kdokoli co říci. A my bychom chtěli se ke krojům vyjádřit, co bychom chtěli a co ne, že se nám nelíbí todle a naopak líbí todle.
Začalo to tak hezky - ÚRJ dokonce zaplatila návrháře, aby kroje vytvořili a pak svolala zástupce obvodů, aby se na ně jeli podívat. A najednou, aniž bychom k tomu mohli cokoli říci, dokonce tak rychle, že ani připomínky těch, co kroje viděli, nemohli být pořádně zpracovány, byly najednou kroje schváleny. Vždyť ty kroje jsou pro nás, tak proč se nás nezeptali přes obvodních rady, zdali se ná nové kroje líbí? A jak je vidět, podobné názory s námi sdílí i většina ostatních delegátů sněmu.
Najednou si k nám zničeho nic sednul sám starosta junáka Jirka Navrátil a začal se s námi o krojích a tom kolem hovořit. Poslouchám a tak úplně nevěnuji tomu co se zrovna řeší - a tak se radši zdržuji hlasování. Ovšem výsledek tím jedním hlasem stejně neovlivním, protože místo běhání sčítačů po sále se již nově zvolený Vašek Obadálek nakloní k mikrofónu a říká: "Optická většina." Demokracie je sice demokracie, ale půl desáté je půl desáté. A většina to je, tak na co to počítat.
Zatímco se stále hovoříme s Jirkou Navrátilem, po několika optických většinách je najednou konec a málem nás vyhazují ze sálu. A hlas syna Jirka Navrátila zní jasně: "Jedeme domů!"
V předsálí se k nám ještě připojuje Špalek a dále debatíme. Tomega se zatím začíná prát s (tím) Šmudlou. A před samotným starostou! Ech, to mládí... Hovořili bychom ještě dlouho, ale ... hlas syna Jirka Navrátila zní jasně: "Jedeme domů!" Loučení, stisk levé ruky s těmi, co odcházejí v jinam. Je již půl jedenácté.
