Stanovy "Junáka - svazu skautů a skautek"

"Slibuji na svou čest,jak dovedu nejlépe: - slouit nejvyí Pravdě a Lásce věrně v kadé době,
- plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,
- duí i tělem být připraven pomáhat vlasti i bliním."

9. Skautská výchovná metoda vede mladého člověka na cestě osobního růstu, je soustavou výchovy a sebevýchovy vedoucí k upevňování charakteru, vytváření hodnotového systému, rozvoji dovedností a znalostí.

Skautskou výchovnou metodu tvoří systém vzájemně provázaných prvků, kterými jsou:

10. Členem Junáka se můe stát kadý, kdo pobývá v souladu se zákonem na území České republiky a který souhlasí s posláním, principy a výchovnou metodou metodou skautského hnutí.

13. Dospělí členové Junáka jsou členové nad osmnáct let věku, a to:

a) činovníci, kteří vykonávají funkci, do ní byli zvoleni nebo jmenováni v souladu s vnitřními předpisy organizace, zejména Volebním řádem Junáka a Systemizací Junáka;

b) ostatní dospělí podporující hnutí,

c) čestní členové

14. Individuální členství vzniká odevzdáním závazné přihláky, zaplacením členského příspěvku a přijetím organizační jednotkou, u které jednotlivec poádal o členství.

a) vystoupením, tj. dobrovolným rozhodnutím člena o ukončení členství, nebo úmrtím;

b) neregistrováním se či nezaplacením členského příspěvku nejpozději do jednoho roku od termínu stanoveného vnitřním předpisem či rozhodnutím.

c) vyloučením (pro jednání, které váně poruilo Stanovy Junáka).

16. Čestné členství můe být uděleno pouze jednotlivcům, podmínky stanoví Náčelnictvo Junáka.

a) podílet se na činnosti Junáka,

b) nosit skautský kroj a uívat skautské symboly,

c) být informován o vech závaných skutečnostech, souvisejících s činností Junáka,

d) získávat skautskou kvalifikaci podle svých schopností,

e) podávat návrhy, připomínky a stínosti.

18. Kadý dospělý člen Junáka má právo být volen nebo jmenován do funkcí v Junáku, nebo být pověřován úkoly v souladu se svou kvalifikací a dalími vnitřními předpisy a rozhodnutími Junáka.

18a. Funkční období či mandát činovníků Junáka, nestanoví-li vnitřní předpisy jinak, končí:

a) odstoupením, tj. dobrovolným zřeknutím se funkce,

b) rozhodnutím orgánu, který činovníka zvolil nebo jmenoval,

c) zvolením nebo jmenováním nového činovníka do funkce,

d) ukončením členství v Junáku.

19. Činovníci a delegáti jimi zvolení mají právo volit na sněmech organizačních jednotek a na Valném sněmu Junáka. Mají rovně právo navrhnout svolání mimořádného sněmu nebo se pro jeho svolání vyslovit.

20. Členové Junáka jsou povinni respektovat poslání, principy a metody skautského hnutí, sloit skautský slib a řídit se jím.

21. Členové Junáka jsou povinni být registrováni a platit členské příspěvky (s výjimkou členů čestných).

22. Činovníci jsou povinni se seznámit s povinnostmi plynoucími z jejich funkce a vykonávat je odpovědně a jak nejlépe dovedou, vzdělávat se a pečovat o rozvoj své osobnosti. Činovníci, jim byla svěřena výchova mládee, jsou povinni vychovávat ji v duchu základních principů skautského hnutí.

a) Junák (jako celek),

b) vyí organizační jednotky,

c) základní organizační jednotky,

d) zvlátní organizační jednotky

23a. Způsob zaloení, sloučení, rozdělení nebo zruení jednotek podle článku. 23 písm. (b) a (d) stanoví vnitřní předpisy Junáka.

24. Junák jakoto občanské sdruení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdruování občanů ve znění pozdějích předpisů (dále jen Zákon o sdruování občanů) je právnickou osobou ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějích předpisů (dále jen Občanský zákoník).

25. Junák (jako celek) je spravován ústředními orgány, jejich způsob ustavení, sloení, práva a povinnosti určují Stanovy Junáka, zejména v hlavě deváté.

a) jsou organizačními jednotkami ve smyslu § 6 odst. 2 písm e) Zákona o sdruování občanů a jednají svým jménem od svého vzniku,

b) mají svojí právní subjektivitu odvozenu od právní subjektivity svého zakladatele, kterým je Junák jako celek,

c) člení se na dalí organizační jednotky; zpravidla v rámci územně správního uspořádání

d) plní úkoly plynoucí z poslání Junáka, zejména pak podporují základní organizační jednotky jimi zaloené.

27. Vyí organizační jednotky (dále jen VOJ) jsou zpravidla označovány plným názvem organizace "Junák - svaz skautů a skautek ČR" s připojeným označením kraje nebo okresu v něm působí.

a) sněmem VOJ, který je nejvyím orgánem jednotky a v jeho pravomoci je rozhodovat o vech věcech přísluné VOJ, které nejsou upraveny předpisy přijatými ústředními orgány; sněm VOJ rovně volí ostatní dále uvedené orgány VOJ,

b) radou VOJ, která je vrcholným řídícím orgánem jednotky v době mezi sněmy a v její pravomoci je rozhodovat o vech věcech přísluné VOJ, které nejsou upraveny předpisy přijatými ústředními orgány, nebo usneseními sněmu VOJ,

c) revizní komisí VOJ, která je kontrolním orgánem a kontroluje hospodaření VOJ a jednotek touto VOJ zřízených, a dalích jednotek, u kterých k tomu revizní komisi zmocní vnitřní předpis,

d) předsedou rady VOJ, který je statutárním orgánem VOJ.

Způsob ustavení, práva a povinnosti orgánů VOJ dále stanoví Volební řád Junáka, Organizační řád Junáka a dalí vnitřní předpisy a rozhodnutí Junáka.

a) jsou organizačními jednotkami ve smyslu § 6 odst. 2 písm e) Zákona o sdruování občanů a jednají svým jménem od svého vzniku,

b) mají svojí právní subjektivitu odvozenu od právní subjektivity svého zakladatele, kterým je některá z vyích organizačních jednotek,

c) jsou základními organizačními jednotkami v tom smyslu, e nezřizují ani nesdruují dalí organizační jednotky nadané právní subjektivitou,

d) sdruují individuální členy Junáka, obvykle seskupené do výchovných jednotek (zpravidla nazývaných oddíly), které vak nemají právní subjektivitu,

e) plní úkoly plynoucí z poslání Junáka.

29. Základní organizační jednotky (dále jen ZOJ) jsou zpravidla označovány plným názvem organizace "Junák - svaz skautů a skautek ČR" s připojeným označením "středisko" nebo "přístav" a vlastním názvem ZOJ.

a) sněmem ZOJ, který je nejvyím orgánem jednotky a v jeho pravomoci je rozhodovat o vech věcech přísluné ZOJ, které nejsou upraveny předpisy přijatými ústředními orgány nebo orgány nadřízené VOJ; sněm ZOJ rovně volí ostatní dále uvedené orgány ZOJ,

b) radou ZOJ, která je vrcholným řídícím orgánem jednotky v době mezi sněmy a v její pravomoci je rozhodovat o vech věcech přísluné ZOJ, které nejsou upraveny předpisy přijatými ústředními orgány, nebo orgány nadřízené VOJ, nebo usnesením sněmu ZOJ,

c) revizní komisí ZOJ, která je kontrolním orgánem a kontroluje hospodaření ZOJ,

d) vedoucím střediska (respektive kapitánem přístavu), který je statutárním orgánem ZOJ.

Způsob ustavení, práva a povinnosti orgánů ZOJ dále stanoví Volební řád Junáka, Organizační řád Junáka a dalí vnitřní předpisy a rozhodnutí Junáka.

a) jsou organizačními jednotkami ve smyslu § 6 odst. 2 písm e) Zákona o sdruování občanů a jednají svým jménem od svého vzniku

b) mají svojí právní subjektivitu odvozenu od právní subjektivity svého zakladatele, kterým je Junák jako celek

c) nezřizují ani nesdruují dalí organizační jednotky nadané právní subjektivitou

d) jsou zaloeny na základě zvlátního statutu, který je řádem Junáka schváleným Náčelnictvem Junáka, a který určí poslání jednotky, strukturu, způsob ustavení, práva a povinnosti jejích orgánů a dalí náleitosti,

e) plní zvlátní úkoly v souladu se svým statutem a posláním Junáka (jako celku).

31. Junák jako celek můe být zruen pouze podle čl. 75 těchto stanov usnesením Valného sněmu Junáka, který také rozhodne, jak má být naloeno se jměním Junáka, a určí likvidátora.

32. Organizační jednotky Junáka mohou být zrueny pouze usnesením svého sněmu nebo rozhodnutím svého zakladatele, na kterého vdy přecházejí vechna práva a závazky zruené organizační jednotky.

33. Organizační jednotky jsou odpovídajícím způsobem zastoupeny v orgánech svého zakladatele. Způsob tohoto zastoupení určí vnitřní předpisy Junáka.

34. Organizační jednotky jsou daňovými subjekty (podrobnosti stanoví Hospodářský řád Junáka).

35. Organizační jednotky mohou nabývat práva a zavazovat se v rozsahu své působnosti. V souladu s právními předpisy mohou vykonávat hospodářskou činnost.

36. Organizační jednotky mohou být při své činnosti podporovány Sdruením přátel Junáka, tvořeným příznivci Junáka.

36a. Mimo organizační strukturu Junáka stojí čestná jednotka - Svojsíkův oddíl.

37. Vechny orgány Junáka se usnáejí zjevným hlasováním, na přání alespoň čtvrtiny přítomných hlasováním tajným. Rozhoduje prostá větina přítomných za účasti alespoň poloviny k hlasování oprávněných členů přísluného orgánu, není-li Stanovami Junáka nebo jiným vnitřním předpisem či rozhodnutím stanoveno jinak.

38. Vechny jednotky a orgány Junáka se při své činnosti řídí právními předpisy a vnitřními předpisy a rozhodnutími, kterými jsou:

b) usnesení Valného sněmu Junáka,

d) usnesení Náčelnictva Junáka,

e) směrnice Junáka,

f) rozhodnutí Výkonné rady Junáka,

g) pokyny a rozhodnutí zpravodajů Výkonné rady Junáka

h) předpisy a rozhodnutí orgánů organizačních jednotek v rozsahu jejich působnosti.

Junák se rovně řídí stanovami WOSM a WAGGGS a závaznými usneseními jejich orgánů.

39. Řády jsou dlouhodobě platné předpisy, které v návaznosti na Stanovy Junáka určují hlavní úkoly, práva a povinnosti členů, jednotek a orgánů Junáka a upravují vnitřní ivot Junáka. Řády Junáka schvaluje, není-li ve Stanovách Junáka uvedeno jinak, Náčelnictvo Junáka a podepisují je náčelní dívčího kmene, náčelník chlapeckého kmene a starosta Junáka.

40. Usnesení Náčelnictva Junáka jsou rozhodnutí, kterými náčelnictvo plní povinnost uloenou mu stanovami, nebo kterým zavazuje:

a) své členy, nebo

b) Výkonnou radu Junáka a její členy, nebo

c) organizační jednotky či orgány jím zřízené a jejich členy.

a) k jejich vydání byla Výkonná rada Junáka zmocněna řádem Junáka nebo usnesením Náčelnictva Junáka, nebo

b) které podrobněji rozpracovávají ustanovení některého řádu, nebo

c) kterými Výkonná rada Junáka naplňuje jiné své úkoly a jejich platnost je časově omezena

42. Rozhodnutí výkonné rady jsou akty, které nemají charakter obecného předpisu a kterými Výkonná rada Junáka naplňuje své úkoly. Rozhodnutím výkonné rady je i samostatný právní úkon starosty či místostarosty v rozsahu jejich pravomocí.

43. Pokyny zpravodajů Výkonné rady Junáka jsou obdobné předpisy jako směrnice Junáka, které vak schvalují zpravodajové v rozsahu svých kompetencí stanovených řády a směrnicemi. Ve stejném rozsahu mohou činit i dalí rozhodnutí, která nemají charakter předpisu.

44. Předpisy a rozhodnutí ve čl. 38 jsou seřazeny podle síly od nejvyí po nejnií. Pokud je předpis nebo rozhodnutí nií síly v rozporu s předpisem nebo rozhodnutím vyí síly zruí nebo pozastaví platnost sporné části nebo celého předpisu či rozhodnutí nadřízený orgán. Tím není dotčen postup podle čl. 119 a 130

45. 45. Pokud je některé z ustanovení předpisů nebo rozhodnutí podle člčl. 38 v rozporu s ustanovením předpisu nebo rozhodnutí stejné síly, pouije se přednostně toho ustanovení, které obsahuje zvlátní úpravu oproti obecné. Nelze-li určit, který ustanovení je obecné a které zvlátní, pouije se přednostně ustanovení předpisu nebo rozhodnutí, které je pozdějí.

46. Předpisy a rozhodnutí uvedené ve čl. 38 má právo vykládat orgán, který je přijal, nebo orgán, který je k tomu touto nebo vyí normou zmocněn.

47. Dalí předpisy a rozhodnutí mohou vydávat orgány Junáka nebo činovníci, pokud je k tomu zmocní některý z řádů Junáka, který také stanoví rozsah a působnost takového zmocnění.

Hlava osmá
Statutární orgány, jednání jménem Junáka a jeho organizačních jednotek

48. Statutárním orgánem Junáka je starosta Junáka. Způsob jeho ustavení do funkce je určen Stanovami Junáka. O ustavení starosty a místostarosty do funkce se pořizuje notářsky ověřený zápis.

49. Starosta je oprávněn samostatně jednat jménem Junáka ve vech věcech, které nejsou vyhrazeny Valnému sněmu Junáka nebo Náčelnictvu Junáka. Za toto jednání nese plnou právní odpovědnost.

50. Starosta smí písemně zmocnit dalí členy Výkonné rady Junáka, jiné činovníky nebo orgány Junáka, případně jiné fyzické či právnické osoby k jednání jménem Junáka. Toto zmocnění musí mít vechny náleitosti plné moci. Starosta pak nese plnou odpovědnost za právní úkony, které byly v rámci takového zmocnění provedeny.

51. Právní úkony, které starosta učiní v rozporu s pro něj závazným vnitřním předpisem či rozhodnutím Junáka, jsou platné. Starosta je pak Junáku odpovědný za právní důsledky takového jednání a odpovídá Junáku za kodu, která tím byla způsobena.

52. Starosta není Junáku zodpovědný za kodu způsobenou tím, e učinil právní úkon, jeho provedení mu bylo uloeno pro něj závazným vnitřním předpisem či rozhodnutím Junáka, pokud tento úkon nebyl v rozporu s právními předpisy.

53. Místostarosta Junáka vykonává v nepřítomnosti starosty práva a povinnosti statutárního orgánu Junáka, zejména tedy ve, co je v článcích 49 a 52 určeno starostovi Junáka. Pro platnost právních aktů není rozhodující, zda je vykonal starosta či místostarosta.

54. Statutárním orgánem vyí organizační jednotky Junáka je předseda její rady. Způsob ustavení předsedy a místopředsedy do funkce je určen Stanovami Junáka a dalími vnitřními předpisy a rozhodnutími, zejména Volebním řádem Junáka a Systemizací Junáka. O ustavení předsedy a místopředsedy rady vyí organizační jednotky do funkce se pořizuje zápis rozhodnutí přísluného orgánu, který potvrzuje starosta Junáka jako statutární orgán zakladatele.

55. Předseda rady vyí organizační jednotky je oprávněn samostatně jednat jménem této jednotky v rozsahu určeném Stanovami Junáka. Ustanovení článků 50 a 53 se vztahují na předsedu a místopředsedu vyí organizační jednotky obdobně.

56. Statutárním orgánem základní organizační jednotky Junáka je vedoucí střediska (respektive kapitán přístavu). Způsob ustavení vedoucího a jeho zástupce do funkce je určen Stanovami Junáka a dalími vnitřními předpisy a rozhodnutími, zejména Volebním řádem Junáka a Systemizací Junáka. O ustavení vedoucího základní organizační jednotky a jeho zástupce do funkce se pořizuje zápis rozhodnutí přísluného orgánu, který potvrzuje statutární orgán vyí organizační jednotky, která je zakladatelem přísluné základní organizační jednotky.

57. Vedoucí základní organizační jednotky je oprávněn samostatně jednat jménem této jednotky v rozsahu určeném Stanovami Junáka. Ustanovení článků 50 a 53 se vztahují na vedoucího základní organizační jednotky a jeho zástupce obdobně.

58. Způsob ustavení statutárního orgánu zvlátní organizační jednotky a způsob jeho jednání stanoví statut této zvlátní organizační jednotky. Pokud tento statut nestanoví jinak, platí ustanovení 50 a 53 obdobně.

a) Valný sněm Junáka

b) Náčelnictvo Junáka v čele s náčelní dívčího kmene a náčelníkem chlapeckého kmene

c) Ústřední revizní komise Junáka v čele s předsedou

d) Rozhodčí a smírčí rada Junáka v čele s předsedou

e) Výkonná rada Junáka v čele se starostou

a) náčelní a místonáčelní dívčího kmene,

b) náčelníka a místonáčelníka chlapeckého kmene,

c) členy Náčelnictva Junáka

d) členy Ústřední revizní komise

e) členy Rozhodčí a smírčí rady

61. O vyhláeném výsledku voleb na Valném sněmu Junáka se pořizuje notářsky ověřený zápis. V případě, e některý z delegátů vznese v průběhu sněmu námitku proti průběhu či výsledku voleb, rozhodne o dalím postupu svým usnesením Valný sněm Junáka. Pokud sněm ádné usnesení nepřijme, je vyhláený výsledek voleb platný. Pokud není námitka vznesena do konce sněmu, nemůe ji být výsledek voleb napaden později.

62. Příprava a průběh voleb se řídí Volebním řádem Junáka, který schvaluje Náčelnictvo Junáka a předkládá jej k potvrzení Valnému sněmu Junáka. Pokud sněm znění volebního řádu nepřijme, ukončí tak jeho platnost a musí svým usnesením přijmout volební řád nový.

63. Náčelní dívčího kmene (dále jen DK) a místonáčelní DK volí jen eny-delegátky sněmu; náčelníka chlapeckého kmene (díle jen CHK) a místonáčelníka CHK volí jen mui-delegáti sněmu; ostatní členy ústředních orgánů volí vichni delegáti/delegátky společně.

64. Za členy Náčelnictva Junáka podle čl. 60 písm. c) volí sněm pět en a pět muů. Pokud jedněch či druhých kandiduje mení počet, zůstávají jejich mandáty neobsazené a počet členů Náčelnictva Junáka se tak dočasně sníí.

65. Za členy Ústřední revizní komise podle čl. 60 písm. d) volí sněm sedm členů či členek Junáka bez ohledu na pohlaví. Pokud je počet kandidátů nií ne sedm, můe Ústřední revizní komise kooptovat dalí členy a na plný počet podle článku 71.

66. Za členy Rozhodčí a smírčí rady Junáka podle čl. 60 e) volí sněm pět členů či členek Junáka bez ohledu na pohlaví. Pokud je počet kandidátů nií ne pět, můe Rozhodčí a smírčí rada Junáka kooptovat dalí členy a na plný počet podle článku 71.

67. Ve volbách podle čl. 60 jsou vdy zvoleni kandidáti, kteří obdreli nejvyí počet hlasů a to bez ohledu na počet těchto hlasů. Při rovnosti hlasů sněm rozhodne svým usnesením o tom, kdo z kandidátů má přednost. Kandidáti, kteří nebyli zvoleni, se stávají náhradníky na příslunou funkci v pořadí podle obdrených hlasů.

68. Pokud zanikne v období mezi volbami mandát náčelní DK, přebírá tento mandát místonáčelní DK, čím zaniká její původní mandát místonáčelní. Pokud zanikne v období mezi volbami mandát místonáčelní DK zvolí Náčelnictvo Junáka novou místonáčelní ze svého středu, čím zaniká její původní mandát členky Náčelnictva Junáka.

69. Ustanovení čl. 68 platí obdobně pro mandát náčelníka CHK, respektive místonáčelníka CHK.

70. Pokud zanikne v období mezi volbami mandát některého z členů Náčelnictva Junáka, přebírá jeho mandát náhradník, který je stejného pohlaví, obdrel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pokud ádný náhradník splňující tyto podmínky není, zůstává mandát neobsazen a počet členů Náčelnictva Junáka se tak dočasně sníí.

71. Pokud zanikne mandát některého z členů Ústřední revizní komise nebo z členů Rozhodčí a smírčí rady Junáka, přebírá jeho mandát náhradník, který obdrel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pokud ádný náhradník splňující tyto podmínky není, kooptuje přísluný orgán nového člena z řad členů Junáka. Tato kooptace nabývá platnosti potvrzujícím usnesením Náčelnictva Junáka.

73. Sněm je schopen usnáení, je-li přítomna alespoň polovina oprávněných delegátů podle článku 80.

74. Sněm schvaluje, mění a vykládá Jednací řád Valného sněmu Junáka a řídí se jím ve svém jednání. Jednací řád je schválen, změněn nebo vyloen, vysloví-li se tak nadpoloviční větina přítomných delegátů sněmu. Návrh Jednacího řádu Valného sněmu Junáka zveřejní Náčelnictvo Junáka alespoň 30 dnů před sněmem.

75. Výhradně sněmu přísluí třípětinovou větinou na sněmu přítomných delegátů:

a) schvalovat případně měnit stanovy Junáka;

b) rozhodnout o zániku Junáka nebo o omezení jeho samostatnosti či svrchovanosti.

76. Sněmu přísluí volit činovníky ústředních orgánů podle čl. 60.

a) schvaluje zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření předloenou Náčelnictvem Junáka,

b) bere na vědomí zprávu Ústřední revizní komise a zprávu Rozhodčí a smírčí rady,

c) přijímá usnesení závazná pro vechny členy a orgány Junáka.

78. Návrhy usnesení, o kterých sněm hlasuje podle čl. 77 písm. c, mohou předkládat pouze:

a) Náčelnictvo Junáka

b) Výkonná rada Junáka

c) Ústřední revizní komise ve věcech, které spadají do její působnosti

d) Rozhodčí a smírčí rada Junáka ve věcech, které spadají do její působnosti

e) Sněmy vyích organizačních jednotek

f) Krajské nebo okresní rady Junáka za předpokladu, e společný návrh předkládají alespoň tři tyto orgány

g) Orgány nebo osoby, které k tomu zmocní Jednací řád Valného sněmu Junáka a stanoví způsob předkládání těchto návrhů

Jednací řád můe dále omezit právo předkládat návrhy usnesení, nebo vymezit o kterých usneseních bude sněm jednat. Návrhy předloené podle písm. c) a g) musí být doručeny Výkonné radě Junáka alespoň 14 dní před sněmem.

79. Pokud dojde v průběhu sněmu delegát k závěru, e přijetí některého z usnesení bylo v rozporu se schváleným Jednacím řádem Valného sněmu Junáka, můe proti takovému postupu podat námitku. O námitce rozhodne sněm hlasováním.. Pokud sněm námitku přijme, je napadené usnesení zrueno, jinak zůstává platné. Po skončení Valného sněmu Junáka ji nelze jeho usnesení napadnout z důvodu, e byla přijata v rozporu se schváleným Jednacím řádem Valného sněmu Junáka.

a) činovníci Junáka zvolení organizačními jednotkami v poměru k počtu jejich členů;

b) členové Náčelnictva Junáka, Ústřední revizní komise a Rozhodčí a smírčí rady;

81. Počet delegátů sněmu zvolených podle čl. 80 a způsob jejich volby stanoví Volební řád a směrnice vydaná Výkonnou radou Junáka tak, aby tito delegáti tvořili alespoň čtyři pětiny vech delegátů.

82. Kadý delegát sněmu má pouze jeden hlas, i kdy zastává několik činovnických funkcí.

a) pokud je tím pověřena usnesením Náčelnictva Junáka, nebo

b) pokud od konání posledního řádného sněmu uplynulo více jak 42 měsíců nebo

c) pokud není obsazena funkce jednoho z náčelníků déle, ne 30 dnů, nebo

d) pokud o to písemně poádá alespoň 1/3 delegátů posledního sněmu, nebo

e) pokud o to písemně poádá alespoň jedna čtvrtina vech činovníků Junáka, nebo

f) pokud o to poádá usnesením krajského sněmu alespoň 1/3 junáckých krajů, nebo

g) pokud po dobu 12 měsíců nepřijme Náčelnictvo Junáka ádné usnesení.

84. Výkonná rada Junáka můe rovně svolat sněm, pokud Náčelnictvo Junáka nepřijme ádné usnesení ve věci, kterou Výkonná rada Junáka opakovaně po dobu alespoň esti měsíců náčelnictvu předkládala k rozhodnutí jako věc zásadního významu pro hnutí.

85. Sněm můe být řádný nebo mimořádný. Za řádný sněm se povauje sněm, na kterém proběhne úplná volba orgánů Junáka podle čl. 60. Řádný sněm se koná zpravidla jednou za tři roky, nejpozději vak do 42 měsíců od konání posledního řádného sněmu.

86. V obdobích mezi řádnými sněmy můe být svolán mimořádný sněm, který má, s výjimkou úplné volby orgánů Junáka podle čl. 60, stejné pravomoci jako sněm řádný a řídí se stejnými pravidly. Delegáty mimořádného sněmu podle článku 80 písm. a) jsou:

a) delegáti, kteří příslunou organizační jednotku zastupovali na posledním Valném sněmu Junáka, nebo

b) delegáti nově zvolení na sněmu přísluné organizační jednotky v počtu odpovídajícím počtu delegátů na posledním Valném sněmu Junáka.

87. V obdobích mezi sněmy můe Náčelnictvo Junáka vyhlásit korespondenční hlasování o otázkách, které jsou v pravomoci sněmu s výjimkou těch, které jsou uvedeny v článku 75 Tohoto hlasování jsou oprávněni se účastnit členové Junáka, kteří by byli oprávněnými delegáty mimořádného sněmu podle článku 86. Hlasování se děje písemně na základě směrnice vydané Výkonnou radou Junáka, kterou k tomu zmocní svým usnesením Náčelnictvo Junáka. Pokud se hlasování zúčastní alespoň polovina vech oprávněných osob a větina zúčastněných se vysloví pro přijetí návrhu, je výsledek hlasování po jeho zveřejnění povaován za právoplatné usnesení sněmu.

88. Náčelnictvo Junáka (dále jen "náčelnictvo" nebo NJ) je vrcholným orgánem Junáka v období mezi sněmy. Přísluí mu rozhodovat o vech věcech, které nejsou ve výhradní kompetenci sněmu. Ve své činnosti se řídí stanovami a usneseními sněmu. Ze své činnosti se odpovídá Valnému sněmu Junáka.

a) Náčelní a místonáčelní DK,

b) Náčelník a místonáčelník CHK,

c) Členky a členové zvolení podle čl. 60,

d) Po jednom zástupci z kadého junáckého kraje, o jeho způsobu volby nebo jmenování a délce funkčního období rozhodne přísluný junácký kraj na svém sněmu,

e) Náčelní či náčelník a místonáčelník či místonáčelní kmene OS zvolení na sněmu kmene OS,

f) Hlavní kapitánka či kapitán vodních skautů.

90. Členové NJ nesmí být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru dle Zákoníku práce vůči Junáku nebo vůči kterékoliv z organizačních jednotek Junáka. Pokud člen NJ vstoupí do zaměstnaneckého nebo obdobného poměru vůči Junáku nebo vůči kterékoliv z jeho organizačních jednotek, zaniká tím jeho mandát člena NJ. Pokud osoba, která je vůči Junáku nebo kterékoliv z jeho organizačních jednotek v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru, získá mandát člena NJ, musí svůj zaměstnanecký nebo jiný obdobný poměr ukončit nejpozději do 3 měsíců od převzetí mandátu, jinak mandát zaniká.

91. Výjimku z ustanovení čl. 90 můe povolit svým usnesením NJ dvoutřetinovou větinou vech členů a to jen na dobu nezbytně nutnou. Stejně tak můe NJ povolit výjimku z obdobných ustanovení čl. 102, 117 a 126.

a) odpovídá za to, aby byla naplňována vůle hnutí vyjádřená v usneseních Valného sněmu Junáka,

b) schvaluje strategické a koncepční záměry Junáka,

c) určuje základní směry skautské výchovy a dbá na to, aby vechny orgány Junáka podporovaly výchovnou činnost v Junáku,

d) ustavuje metodické skupiny pro jednotlivé oblasti skautské výchovy a projednává jejich návrhy,

e) projednává nálezy Ústřední revizní komise a Rozhodčí a smírčí rady Junáka,

f) přijímá dalí usnesení, kterými řídí činnost svoji a orgánů či osob jí ustavených, jmenovaných či pověřených.

a) schvalovat řády závazné pro vechny členy a orgány Junáka,

b) schvalovat rozpočet a plán činnosti ústředních orgánů Junáka,

c) jmenovat starostu Junáka a Výkonnou radu Junáka, určit v rámci Stanov Junáka meze jejich pravomocí, ukládat jim úkoly a kontrolovat jejich plnění,

d) stanovit výi odvodů z členských příspěvků pro vyí organizační jednotky a pro ústředí,

e) rozhodnout o kolektivním členství Junáka v jakékoliv organizaci nebo o ukončení tohoto členství.

94. NJ rozhoduje výhradně prostřednictvím usnesení, přijatých na zasedáních NJ v souladu s Jednacím řádem Náčelnictva Junáka. Jednací řád je schválen, změněn a případně vyloen, vysloví-li se tak nadpoloviční větina přítomných členů NJ.

a) jsou předloena v souladu s jednacím řádem,

b) v okamiku jejich přijetí je přítomna alespoň polovina členů NJ,

c) pro jejich přijetí se vysloví nadpoloviční větina přítomných členů NJ

d) jsou dodrena ustanovení hlavy sedmé a čl ? (chyba v dodaném dokumentu).

96. ádný orgán či osoba nejsou oprávněny jednat jménem NJ a převzít jeho pravomoci a NJ k tomu ani nemůe ádnou osobu či orgán zmocnit.

97. V čele NJ stojí náčelní DK a náčelník CHK. Svolávají jednání NJ a řídí je, tj. navrhují pořad jednání NJ a jednáním předsedají nebo jejich předsedáním pověřují dalí členy NJ. Činí tak zpravidla po vzájemné dohodě a společně, nedojde-li k takové dohodě, střídají se v těchto pravomocích vdy po estiměsíčních obdobích měřených od posledního řádného sněmu, přičem začíná starí z nich.

98. Náčelní DK a náčelník CHK jsou kadý samostatně oprávněni vetovat kterékoliv usnesení NJ. Pokud se pro toto usnesení v opětovném hlasování vysloví alespoň tři pětiny ze vech členů NJ, kteří byli zvoleni Valným sněmem Junáka podle čl. 60 písm. a) a c), je usnesení přijato, v opačném případě je návrh usnesení povaován za zamítnutý. Náčelní DK a náčelník CHK nemohou vetovat rozhodnutí o svolání Valného sněmu Junáka.

99. Výkonná rada Junáka (VRJ) je vrcholným výkonným orgánem Junáka. Jejím úkolem je řídit činnost organizace v souladu se stanovami, usneseními sněmu, řády a usneseními Náčelnictva Junáka. VRJ se ze své činnosti zodpovídá náčelnictvu a je mu podřízena.

a) starosta, který je statutárním orgánem Junáka a řídí činnost VRJ

b) místostarosta, který v plném rozsahu zastupuje starostu v jeho nepřítomnosti,

c) 5-9 členů pověřených výkonem zpravodajských funkcí.

102. Na členy VRJ se vztahuje obdobně zákaz zaměstnaneckého poměru podle čl. 90 výjimku tvoří případ, kdy člen VRJ vykonává svoji funkci člena VRJ jako zaměstnání.

103. Návrh na sloení VRJ předkládá Náčelnictvu Junáka kandidát na starostu jako součást své kandidatury a VRJ je náčelnictvem jmenována zároveň se starostou. VRJ a starosta se ujímají svých funkcí okamikem schválení sloení VRJ Náčelnictvem. Jmenováním nové VRJ končí mandát předchozí VRJ.

104. NJ nemůe VRJ odvolat, pouze můe jmenovat VRJ novou. Jednotlivé členy VRJ smí náčelnictvo jmenovat a odvolávat pouze na návrh starosty.

105. VRJ se schází dle potřeby, nejméně vak estkrát do roka. Zasedání VRJ se mohou jako hosté zúčastnit i náčelní a náčelník, které je starosta povinen na jednání VRJ zvát.

106. Po svém jmenování předloí náčelnictvu VRJ plán činnosti ve lhůtě stanovené náčelnictvem. Kadoročně předkládá VRJ náčelnictvu zprávu o své činnosti, plán činnosti na následující období a návrh rozpočtu. VRJ zodpovídá za naplňování rozpočtu.

107. VRJ můe předkládat náčelnictvu ke schválení návrhy strategických materiálů, řádů či dalích usnesení.

108. Náčelnictvo Junáka je oprávněno zruit nebo pozastavit svým usnesením platnost kterékoliv předpisu či rozhodnutí, který přijala VRJ nebo její zpravodajové. Náčelní DK a CHK jsou oprávněni svým společným rozhodnutím pozastavit na 14 dnů platnost kterékoliv směrnice VRJ či pokynu zpravodajů VRJ v případě, e dojdou přesvědčení, e tato norma je v rozporu s vůlí náčelnictva. Pokud se ke sporné normě ve lhůtě 14 dnů nevyjádří náčelnictvo svým usnesením, stane se norma platnou.

109. VRJ zřizuje pro řeení úkolů jí přísluejících odbory nebo komise, svěřuje jim úkoly a sleduje jejich plnění. VRJ do vedení těchto orgánů jmenuje činovníky, kteří jsou za jejich činnost odpovědni VRJ.

110. Starosta řídí činnost VRJ, jedná jejím jménem a plně za její činnost odpovídá. Starosta vykonává vechny pravomoci, které jsou svěřeny VRJ jako celku; nebo jejich výkonem pověří dalí členy VRJ, případně jiné osoby nebo orgány. Starosta nese plnou odpovědnost za rozhodnutí, která byla v rámci takového pověření provedena.

111. Pokud starosta ukončí výkon své funkce, ani by byl jmenován starosta nový, stává se starostou bez dalího místostarosta. V případě, e by místostarosta funkci nemohl nebo odmítl převzít, stává se starostou nejstarí ze členů VRJ, který je schopen a ochoten funkci převzít. Pokud ádný takový člen VRJ není, přecházejí pravomoci a úkoly starosty na starího z dvojice náčelní DK - náčelník CH, který neprodleně zajistí jmenování nového starosty a VRJ.

112. Jednotliví členové VRJ plní úkoly a vykonávají pravomoci, které:

a) jsou jim svěřeny jako zpravodajům příslunými řády a dalími vnitřními předpisy Junáka,

b) spadají do kompetence VRJ jako celku a starosta je svěřil do jejich osobní odpovědnosti.

113. VRJ rozhoduje o vyloučení dospělého člena Junáka. Tím nejsou dotčena ustanovení čl. 110 a čl. 122.

114. Ústřední revizní komise (dále jen ÚRK) reviduje vekeré hospodaření Junáka. O své činnosti podává zprávu sněmu. V mezidobí mezi sněmy podává zprávy Náčelnictvu Junáka a Výkonné radě Junáka, které rovně uvědomí o zjitěných závadách. Náčelnictvo Junáka a Výkonná rada Junáka jsou povinny zjednat v rámci svých moností nápravu a podat o tom zprávu ÚRK ve lhůtě stanovené Revizním řádem Junáka.

115. Jednání ÚRK řídí předseda, kterého ze své středu volí členové ÚRK. Předsedu ÚRK zastupuje místopředseda, kterého rovně volí ze svého středu členové ÚRK.

116. Předseda ÚRK se zúčastňuje zasedání Náčelnictva Junáka jako host.

117. Výkon funkce člena ÚRK je neslučitelný s výkonem jiné funkce v ústředních orgánech Junáka. Na členy ÚRK se vztahuje obdobně článek 90

118. Činnost ÚRK se řídí Revizním řádem Junáka, který schvaluje Náčelnictvo Junáka.

119. Rozhodčí a smírčí rada Junáka (RSRJ) je ústřední orgán Junáka, který řeí závané spory uvnitř organizace a který rovně dbá na to, aby orgány Junáka ve svých rozhodnutích postupovaly v souladu s právním řádem ČR; stanovami a závaznými rozhodnutími orgánů WOSM, WAGGGS, ISGF a dalími mezinárodními závazky Junáka; stanovami Junáka, jeho vnitřními předpisy a rozhodnutími. RSRJ rozhoduje pouze v záleitostech týkajících se vnitřního chodu organizace a nevydává nálezy ve věcech, které jsou ve výlučné kompetenci státních orgánů.

120. RSRJ můe zruit usnesení (rozhodnutí) kteréhokoliv orgánu Junáka, pokud je v rozporu s nadřízeným předpisem či rozhodnutím. Návrh na zruení usnesení (rozhodnutí) musí podat Náčelnictvo, Výkonná rada, ÚRK nebo některá z krajských rad. RSRJ nemůe zruit usnesení Valného sněmu. Usnesení je zrueno, pokud RSRJ nerozhodne jinak, dnem vyhláení nálezu. Zruí-li RSRJ ze závaných důvodů některé usnesení (rozhodnutí) se zpětným účinkem, rozhodne zároveň o zruení nebo ponechání v platnosti navazujících usnesení (rozhodnutí) a provedených úkonů. Dbá přitom na ochranu práv nabytých v dobré víře.

121. RSRJ rozhoduje v době mezi Valnými sněmy o výkladu stanov a usnesení Valného sněmu Junáka. Rozhodnutí o výkladu stanov nebo usnesení Valného sněmu Junáka je konečné a změnit jej můe pouze Valný sněm Junáka.

122. RSRJ přezkoumává kadé rozhodnutí o vyloučení dospělého člena Junáka a můe toto vyloučení zruit. Rozhodnutí o vyloučení dospělého člena Junáka není platné, dokud k němu RSRJ nevydá své rozhodnutí.

123. RSRJ řeí spory mezi orgány nebo činovníky v Junáku, u kterých se zúčastněné strany dohodly, e souhlasí s tím, aby RSRJ byla rozhodcem sporu a které RSRJ k rozhodnutí předloí Náčelnictvo Junáka, Výkonná rada Junáka nebo některá z krajských rad Junáka.

124. RSRJ usiluje o to, aby kadý spor byl řeen smírně. Dbá při tom na to, aby účastníci sporu i dalí orgány a činovníci Junáka postupovali v souladu se závaznými předpisy a v duchu skautského slibu a zákona. RSRJ rovně dbá na to, aby kadý z účastníků sporu měl spravedlivou monost obhájit před RSRJ své stanovisko a názor.

125. RSRJ se řídí ve svém jednání Řádem Rozhodčí a smírčí Rady Junáka, který schvaluje Náčelnictvo Junáka. RSRJ vydává svá rozhodnutí formou nálezu, který musí být schválen nadpoloviční větinou členů RSRJ. Nálezy RSRJ jsou veřejné, tj. přístupné pro vechny členy Junáka a jsou zveřejňovány obdobným způsobem jako řády a dalí vnitřní předpisy Junáka.

126. Členové RSRJ nemohou vykonávat ádnou jinou funkci v ústředních orgánech Junáka. Na členy RSRJ se vztahuje obdobně článek 90.

127. Jednání RSRJ řídí předseda, kterého ze svého středu volí členové RSRJ. Předsedu RSRJ zastupuje místopředseda, kterého rovně volí ze svého středu členové RSRJ.

128. Předseda RSRJ se zúčastňuje jako host zasedání Náčelnictva Junáka.

129. RSRJ můe přizvat na svá jednání odborníky ke konzultacím nebo zřizovat odborné pracovní skupiny.

130. Obdobné orgány mohou být zřízeny sněmy VOJ s působností pro příslunou VOJ.

131. Jmění Junáka (jako celku) a jeho organizačních jednotek (dále jen jmění Junáka) tvoří souhrn majetku style='color:blue'> (věcí, pohledávek, jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot) a závazků.

a) členské příspěvky,

b) výtěky z akcí pořádaných Junákem,

c) výtěky z majetku Junáka,

d) subvence a dotace,

f) příspěvky sponzorů,

g) majetková účast v obchodních společnostech,

133. Junák a vechny jeho organizační jednotky nakládají se jměním Junákav souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy a rozhodnutími.

134. Organizační jednotky nabývají svého majetku a jsou pověřovány správou majetku Junáka (jako celku) a jsou oprávněny s tímto majetkem nakládat v rozsahu své působnosti, pokud stanovy nestanoví jinak.

135. Jakákoliv dispozice (například prodej, darování, zřízení zástavního práva) s nemovitým majetkem Junáka nebo jeho organizačních jednotek podléhá schválení Výkonné rady Junáka.

136. Výi členských příspěvků stanovují pro své členy základní organizační jednotky. Výi odvodů z členských příspěvků pro Junáka (jako celek) stanoví Náčelnictvo Junáka. Výi odvodů z členských příspěvků pro vyí organizační jednotky stanoví jejich rady a do výe maxima stanoveného Náčelnictvem Junáka..

137. Náčelnictvo Junáka kadoročně schvaluje rozpočet ústředních orgánů Junáka a výroční zprávu o hospodaření za minulé období. Řádný valný sněm Junáka pak schvaluje hospodaření ústředních orgánů Junáka za celé předchozí období.

138. Jmění zruené organizační jednotky přechází na jejího zakladatele, který o tomto jmění rozhodne.

139. Pravomoci a odpovědnosti, které řády Junáka svěřují Ústřední radě Junáka, vykonává Výkonná rada Junáka, pokud si je Náčelnictvo Junáka svým usnesením nevyhradí do své kompetence.

140. Pravomoci a odpovědnosti, které řády Junáka svěřují zpravodajům, jejich funkce není ustanovena nebo obsazena, vykonává Výkonná rada Junáka.

141. Do doby jmenování starosty Junáka a Výkonné rady Junáka dle čl. 103 vykonává funkci starosty, místostarosty a Výkonné rady Junáka dosavadní starosta a místostarosta Junáka a členové ÚRJ, kteří nezískali volbami na X. valném sněmu Junáka mandát člena ÚRK nebo RSRJ; nejdéle vak do 30.4.2002. Pokud do té doby nedojde ke jmenování starosty Junáka a Výkonné rady Junáka dle čl. 103, ztrácí odstupující ÚRJ i tento dočasný mandát, statutárním orgánem Junáka se stává starí z dvojice náčelní-náčelník a svolá nejpozději do 30.6.2002 valný sněm Junáka.

142. Zástupce kraje v NJ podle čl. 89 písm. (j) jmenuje do 11. 11. 2001 přísluná krajská rada Junáka; pokud tak neučiní, má se za to, e tímto zástupcem je předseda/předsedkyně přísluné krajské rady. Do 31. 12. 2002 se pak sejde přísluný krajský sněm a rozhodne o svém zástupci; pokud tak neučiní, zůstane místo zástupce přísluného kraje neobsazeno a do rozhodnutí přísluného krajského sněmu.

SCHVALOVACÍ USNESENÍ STANOV (přijato 21.10.2001):

X. Valný sněm Junáka schvaluje Stanovy Junáka podle návrhu předloeného ÚRJ s pozměňovacími návrhy tak, jak byly přijaty usneseními sněmu.
Stanovy nabývají účinnosti okamikem schválení.

X. Valný sněm Junáka pověřuje starostu Junáka provedením formálních jazykových úprav Stanov, které nesmí měnit ani zpochybnit jejich smysl.
Rovně ho zmocňuje k přečíslování článků do vzestupné číselné řady a rovně ho zmocňuje k publikování Stanov.

Stanovy

JUNÁKA - svazu skautů a skautek ČR

Schválené X. Valným sněmem Junáka

SCHVALOVACÍ USNESENÍ STANOV (přijato 21.10.2001):