(G)       C                G           F       G       C
1. Z prošlých bran mám ztvrdlou kůži, z pokání mám ztichlý hlas,
   G   C             G            F        G       C
   usínám, na prsou růži, kráčím tam, kam poutník Čas,
            Emi             Ami     F          G
   v myšlenkách se potká s pýchou a úctu obcházel,
         C                G             F          G       C
   poznání, den ze dne vzrůstej, varuj nás všech příštích zel.

2. Z písní znám, že lidé selžou, v očích strach a příkoří,
   zabíjí své vlastní stíny, v touze mít jdou pokořit,
   lhostejní jsou k trnům zvůle, když lásku potřísní,
   poselstvím být, čistým štítem, modlitbou, jak přežít s ní.

    A       D               A            G    A     D
3. Každý z nás se z bídy schoulí k výmluvám a ústupkům,
    A     D            A             G     A       D
   poskládá si vůli z boulí, sladí styl a faleš strun,
               F#mi         Hmi      G         A
   [: každý z nás už cítil lítost a sílu smíření,
              D            A             G       A    D
      hledat ráj je lidský úděl, víra v něj nás nezmění. :]