C                F6     F#6 G6           C
1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
                     F6      F#6 G6              C
   tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
                F6       G6      Ami           Cdim
   přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží
              F6 F#6 G6       C
   podivnej pták, pták nebo mrak.
                 F6        G6       F6   C
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
                  F6    G6      F6   C
   vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
                F6    G6      F6  C
   telegrafní dráty hrajou ti už léta
                  F6 F#6 G6 F#6 F6 C
   to nekonečně dlouhý monotónní blues,
                              F6 F#6 G6     F6 F#6 C
   je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',
   co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,
   po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí
   celej svůj dům, deku a rum.
      C       F6 F#6 G6     F6 F#6 C
R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...