F  Bb          F
1. Když rákosí větrem se chví,
              Dmi Gmi        C7
   dým nestoupá, každý tvor ví,
              F7   Gmi        Ami
   že bouře zlá skloní hlavy nám,
      Bb        C7         F
   v ten čas i já pokání znám.

2. Na vodní pláň hledá si stín,
   hladina zlá, šedá jak cín,
   už neskrývá povahu zlou,
   než přijde déšť, spojí se s tmou.

3. Dokázal déšť letní tíhu smýt,
   omyl si tvář, duši nechal být,
   v ní roste stín, jas mi upírá,
   před sluncem mříž pevně zavírá.