C            G7          C Cmaj7
1. Já prošel už tisíc mílí snad,
    C        Emi       Dmi G
   poutník jsem s kytarou,
       C            C7           F Dmi
   i když trávíme spolu všechen čas,
     C            G7          C G
   přesto je mi stále vzácná zas.

2. Bez těch pár strun nemoh' bych už být,
   poutník jsem s kytarou,
   jak smutno by mně bylo bez ní pak,
   zůstal bych sám jak na moři vrak.

3. Opírám se o ni řádku let,
   poutník jsem s kytarou,
   jak velká asi patří strunám daň,
   že neuměle hladí je má dlaň?

4. Když náhodou se někdo bude ptát,
   proč jsem rád s kytarou,
   jak věrný přítel totiž nezná lhát,
   je toulek symbol a všech poutníků znak.

5. Já prošel už tisíc mílí snad,
   poutník jsem s kytarou,
   [: když toulám se s ní prachem cizích cest,
      touhu po domově pomáhá mi snést. :]