Emi           Ami        Emi      H     Emi H7
1. Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda
      Emi            Ami       Emi      H7  Emi
   a vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda,
    Ami                     Emi              H7
   na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu,
    Emi             Ami               Emi  H7            Emi
   na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu.
           Ami                D
   I naše generace má svoje prominenty,
               G        Ami     H7(H7,H)
   program je rezignace a facky argumenty,
                Emi               C
   potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu
             D                   H
   a místo přesvědčení jen pití piva - z žalu.

2. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,
   sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,
   civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,
   a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.
   I naše generace má svoje kajícníky
   a fízly z honorace a skromné úředníky
   a tvory bez svědomí a plazy bez páteře
   a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.

3. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,
   umíme dělat komromisy a zradit kamaráda
   a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce
   a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.
   I v naší generaci už máme pamětníky
   a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.

     Emi                         H7           Emi
Rec: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí,
                                     H7       Emi Emi6
     ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi!