Ami            C
1. Papoušek arara zobákem z krabičky
    G
   vytáh' mi před léty na pouti los,
               Ami              Adim
   stálo tam: čeká tě kytara, sláva a písničky,
     E
   smůla a rozbitý nos.

2. Řek' jsem mu: máš krásné peří, papoušku-hlupáčku,
   pouťový čaroději,
   ale kdo by dnes věřil osudům za kačku,
   poukázkám na naději.

   Ami              C       G
R: Osud se nepíše přes kopírák,
   C        G        Ami   E
   osud se na pouti nevybírá,
   Ami              C       G
   osud je malůvka na lemu talíře,
    Ami                E               Ami
   vystydlá polévka zchudlého malíře, malíře, hm.

3. V zahradě za domem trnul jsem v úžasu,
   když potom jednoho dne
   spatřil jsem Salome s lilií u pasu,
   jak ke mně pomalu jde.

4. Mé srdce spálila kopřiva, že něco nesmí se,
   i když by mělo se dít,
   pohřbený zaživa, pak s hlavou na míse,
   bylo mi od toho dne těžko žít.

R: Osud se nepíše přes kopírák,
   osud se na pouti nevybírá,
   osud je malůvka, vítr ji pomačká,
   pečená brambora zmoklého pasáčka, pasáčka, hm.

5. S rukama nad hlavou, sám sobě rukojmím,
   bojácný o vlastní strach,
   procházel Ostravou trhovec odbojný,
   já mu šlapal po patách.

6. Prodával zelí a kedlubny, nohy nás bolely,
   zvolna se rozpadal šat,
   on tloukl na bubny a já na činely,
   tak jsem se naučil hrát.

R: Osud se nepíše přes kopírák,
   osud se na pouti nevybírá,
   osud je ikona visící v kostele,
   knoflíky po kapsách dobrého přítele, přítele, hm.

7. Salome, vrať se mi, volal jsem do noci
   květnaté přívaly vět,
   jsem nemocen písněmi, není mi pomoci,
   horečka bortí můj svět.

8. K bytu mi přichází nožíři, cákance na botách,
   na zádech plátěný vak,
   hraju jen na čtyři akordy života, už jen tak-tak,
   už jen tak-tak.

R: Osud se nepíše přes kopírák,
   osud se na pouti nevybírá,
   osud je malůvka hebká jak oblaka,
   šaškovská čepice zchudlého zpěváka, zpěváka, hm.

9. Končí se dostihy smutku a radosti,
   sázky se vyplácejí,
   napsal jsem do knihy přání a stížností
   o svojí beznaději.

10. Žokej se pousmál, ukázal na koně:
    Plemenný arabský chov.
    Koni jsem cukřík dal, pak k senu přivoněl
    a zazpíval beze slov:

R: Osud se nepíše přes kopírák,
   osud se na pouti nevybírá,
   osud je malůvka, tisíc let nepřečká,
   balónek vnoučete, hůlčička stařečka, stařečka, hm.