C                 C/H          Ami
1. Dnes večer, lásko, nejdu zrovna nikam,
    Fmaj7              D7         G
   musím si spočítat, co se nevrátí,
     C            C/H           Ami
   když přijdeš, nezvoň, já se nezamykám,
    Fmaj7            G
   to mají ve zvyku jenom bohatí.

2. Mně patří jedno okno do ulice,
   ve kterým sleduju, kam se žene svět,
   co vidím, schovám ve svý harmonice,
   jednou ti o tom snad budu vyprávět.

   Ami                           D
R: O lidech ve frontě na dobrý skutky,
   Ami                  G
   o vlídným úsměvu, co už se nenosí,
   Ami              D
   o nářku rozbitý telefonní budky,
   F                  G
   o smůle, co se mi lepí na šosy.

R: Taky o štěstí, jak je kdo chápe,
   o holkách, který se moc rychle rozdaly,
   občas je zasvědí duše pod make-upem,
   jenže svět kvůli nim sotva zpomalí.

3. Tak vidíš, lásko, už mi bylo třicet,
   a pořád zůstávám jednou z mnoha nul,
   mám jen to svý okno do ulice,
   špehýrku na životm co mě uhranul.

4. Sám stojím ve frontě na dobrý skutky
   s úsměvem, který se dávno nenosí,
   občas dám korunu do rozbitý budky
   a sám se smůle svý lepím na šosy.

R: Možná si po štěstí pokaždý šlapu,
   když spávám s holkama, co už se rozdaly,
   jenomže pořád mám duši bez make-upu,
   třeba svět kvůli mě jednou zpomalí ...