C                    F         C
1. Jó, někdo má rád housle, jinej suzafon,
                          G
   labužník si harfu naladí,
       C                                 F
   já podporuju mínění, že nejkrásnější tón
       C              G         C
   má banjo, když ho ruka pohladí.

    F               C                              G
R: Nejlepší je banjo, když bujně jeho struny zazvoní,
    C                               F
   banjo je můj koníček, já ho osedlám
        C           G          C
   a chci být jeho věrný podkoní.

2. Už jako malé dítě já s kobylkou si hrál
   a na strunách do pěti počítal,
   pak jako jinoch nejraději dlouho do noci
   jsem kolem krku banjo objímal.
R:

3. Až léta záda ohnou a údy ochabnou,
   až udolá mě reuma jedenkrát,
   pak u domova důchodců snad budu sedávat
   a tam si s banjem na lavičce hrát.
R: