G      C         G            Emi
1. Míle a míle jsou cest, které znám,
        G        C        D
   jdou trávou i úbočím skal,
   jsou cesty zpátky a jsou cesty tam,
   a já na všech s vámi stál,
   proč ale blátem nás kázali vést
   a špínou třísnili šat?

       C           D      G          Emi
R: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
        C        D           G
   ten vítr, co začal právě vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
   a dál po nich zástupy jdou,
   kříže jsou bílé a lampičky hvězd
   jen váhavě svítí tmou,
   Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést,
   spí v hlíně těch práchnivých cest?
R:

3. Dejte mi stéblo a já budu rád,
   i stéblo je záchranný pás,
   dejte mi flétnu a já budu hrát
   a zpívat a ptát se vás,
   proč jen se úděl tak rád mění v bič
   a proč že se má člověk bát.
R: