G     C      G        C   G
1. Je ráno, pěknej den jako nejeden,
       C            G    D
   a brána k štěstí otevřená,
         G      C    G        C    G
   a v světle přikrytá vedle leží ta,
          C    G         D
   která je a není moje žena,
       C             G      C           G
   ať žije lidskej tvor, je osmej termidor
      C     G             D
   a lid za oknem volá "sláva!",
        G    C      G         C   G
   [: a ona po chvíli v moji košili
         C     G      D G
      vstává, tiše vstává. :]

2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje
   hezčí, než má šenešálka,
   a já je propíjím s jednou bestií,
   která je a není moje válka,
   jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji
   se rázem kroků nedostává,
   [: když země kdekoli je v letní řeholi
      plavá, tolik plavá. :]

3. Léto uzraje a tahle holka je
   moc bílá na to, aby žila
   jen ze svých kamejí a s mojí nadějí,
   v který je a není moje síla,
   [: jó, je mi do tance, tahle romance
      je možná ženská nebezpečná,
      možná krvavá, možná nepravá,
      ale věčná, bože, věčná. :]