D                  A         Hmi
1. Za bolest květiny, za sílu vzdoru,
    G      A            D            F#
   holýma rukama chtít sevřít tisíc voltů,
       Gmi(G)  (A)     D            A(D#dim)
   [: děkuju, děkuju studentskému vzoru,
       Hmi(Emi) Emi(Hmi) F#       Hmi
      děkuju,  děkuju   jim za revoltu.

2. Za pocit svobody, za trikolóru,
   co byla dvacet let jen hadrem na podlahu,
   [: děkuju, děkuju Občanskému fóru,
      děkuju, děkuju jim za odvahu. :]

    G      F#mi    A   Emi   Hmi      A
R: Dějiny pohnuly se, začíná od nuly se
   G           F#mi     A  D        A      D
   a šťastná hvězda bliká: ať žije republika!

3. Ulice jevištěm bez nápovědy
   stala se přes noc a každý hrál hlavní roli,
   [: kumštýřům děkuju, jistě ne naposledy,
      za to, jak báječně rozdali se pro lid. :]

4. Urážky, pomluvy od toho, kdo zavlek'
   společnost k zoufání a za mříže dal rady,
   [: děkuju, děkuju i vám, pane Havle,
      děkuju, děkuju, že jste zůstal tady. :]
R:

5. A ještě děkuju všem slušným lidem,
   co vyšli do ulic v té rozbouřené době,
   [: nás nikdo nesvede už z cesty, po níž my jdem,
      děkuju, národe, že patříme sobě. :]

6. Podzim se dostavil tak, jak to bývá,
   a před ním bylo jaro v šedesátém osmém,
   [: a tak jdu po světě, dívám se a zpívám,
      co dříve byli jsme a nyní co jsme. :]

   G D        A      D
R: + ať žije republika!