A
1. Na kytaru hrála a zpívala moc krásně,
   že prý holky těžší to maj',
   já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně,
   je to krása, ještě mi hraj,
      D
   a na lásku jsem myslel a na podobný věci,
         A
   já v hudbě jako po vodě plul,
      H7
   a potom mi to došlo a já jsem zařval: kecy,
    E
   to, co zpíváš, pravdy je půl!

    D7                         A
R: Víš, mužský to taky nemaj' lehký,
                            H7 E
   kříž je občas s holkama žít,
    D7                          A
   víš, mužský to vážně nemaj' lehký,
     H7  E                      A
   spíš je to tak, že jsme si kvit.

2. Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolu
   a táhli spolu hromadu let
   a cejtili se vobčas na pomocnou školu,
   to jak se s náma vobracel svět,
   v týhle naší písni změnili jsme větu,
   takže trochu jinak teď zní,
   nehrajeme sami, šli jsme do duetu,
   zpívá se mnou a já pak s ní, a vona zpívá:

R: Víš, mužský to vážně nemaj' lehký,
   kříž je s náma holkama žít, a já na to:
   víš, ale holky, ty to taky nemaj' lehký,
   spíš je to tak, že jsme si kvit, a teď ten duet:
    D7                         A
   víš, nikdo to vlastně nemá lehký,
    H7  E                A
   víš, asi tak musí to být.