A                     A7
1. Ještě lesy voní lesní vůní,
    Hmi                     E
   řeky mají stále stejný směr,
     D                        A
   hlavu občas umej v horský tůni,
    A7                      Hmi E
   polož do trávy rezavej kvér,
   D                          A
   abys věděl, že jsi pořád svůj,
    Hmi             E        A
   že máš rád svý starý kamarády,
                           A7
   stálost prověřují naše pády,
    Hmi                      E         A
   ještě nejsme v nebi, ale tady v údolí.

    A                F#mi
R: Signál kouřovej, bílý znamení,
    Hmi            E        A
   že se neumírá, že se neumírá,
                     F#mi
   signál kouřovej, bílý znamení,
    Hmi            E        A
   že se neumírá, že se neumírá.

2. Ještě kůra na stromech je hnědá,
   ticho najdeš už jen v hlubinách,
   ještě káně do hnízda si sedá,
   dravci ukaž záda, a ne strach,
   abys věděl, že jsi pořád svůj,
   na duši ti vypalujou znaky,
   kámoši, co plaší už jen ptáky,
   kolíbají se jako bludný vraky do údolí.
R:

3. Ještě jehličí do zadku píchá,
   poldové si na tě vyskočí,
   ozvaly se ledviny a mícha,
   ještě dým tě kouše do očí,
   abys věděl, že jsi pořád svůj,
   že tě mají holky občas rády,
   poznáš lumpy, kteří mají spády
   na tvý starý zimní kamarády z údolí.
R: