G        Emi    C    D7
1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen,
        G         Emi       C   D7
   mou košilí je tichá savana
        G               Emi        C     D7
   a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen,
       G         D7      G
   sen omšelého Dona Juana.
            H7         Emi
   Tisíce krásek voní šalvějí,
        H7                G    D7
   mou lásku sosny stínem oplácí,
        G          Emi            C     D7
   jen na koni se se mnou projet nechtějí,
        G            D7         G   A7   D
   dál ve větru sem-tam se kymácí.

            G                        D
R: Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů,
               A7                  D
   sombrero z kaktusu si vyzývavě nesu,
            G     Gmi   D   H7
   je moje láhev dávno dopita
             Emi   A7  D   D7
   a v dáli tepou kopyta.

2. Že pistole už Oklamohou nezazní,
   to nemrzí mě, bude aspoň klid,
   a že se ráno jako jindy rozední,
   je lepší, nežli zlato objevit.
   Hacienda v dáli není má
   a nepatří mi stáda kolem ní,
   a jestli mě tu vůbec něco dojímá,
   tak na dně kapsy tabák poslední.
R:

3. I Llano Estacado zná můj zpěv,
   u Tennessee jsem řval do hřmění stád,
   jsem zkřivený a hořký jako babí hněv,
   ač mrtev, přesto žiju napořád.
   V nábojích prach mám z dálných cest,
   já brodil řeky, projel údolí,
   žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst,
   mám koně, laso, hlad a pistoli.
R: