G      Ami     G         D
1. V hospodě U dubu seděl krejčí Karas,
     G       Ami     G     D   G
   právě šestý pivo vyzunknul naráz,
      F          G       C       D
   "proč já mám za ženu takovou hyenu,"
    C     D      G
   rozumoval nahlas.

    F           G      D          G
R: Rumba, rum, rumba, rum bumbá, rum.

2. Po vosmým pivečku byl tu náhle nápad
   a krejčík s nadhledem začal věc chápat:
   jako se voběsím, tím Mářu vyděsím,
   zas to bude klapat.
R:

3. Na tu svou legraci tuze moc se těšil,
   hned druhej den ráno kšandy si sešil,
   aby ho unesly, až vodkopne sesli,
   užil kvalitní tesil.
R:

4. Nejlepší voprátka z prádelní šňůry je,
   vona se do hrdla správně zaryje,
   užiju si švandy, zavěšen na kšandy,
   až mě najde Marie!
R:

5. Žena se navrací, jen pár kroků zbývá,
   krejčík se pokojně u stropu kývá,
   jazyk má namodro, voči v sloup nadobro,
   jak to při tom bývá.
R:

6. Srdcervoucí výkřik rozlehl se nocí
   a ubohá žena k zemi se kácí,
   srdeční zástava boj nad ní vyhrává,
   konec je s legrací.
R:

7. V krejčím se pohnulo nečistý svědomí,
   už se chystal slézti, vtom někdo zvoní:
   sousedka vodvedle přiběhla sem hnedle,
   hrom aby bacil do ní!
R:

8. Žádnej živej není, vezmu si památku:
   penízky, řetízky, hedvábnou látku,
   tupě zírá krejčí, jak po bytě smejčí
   a krade v šuflátku.
R:

9. V krejčím už kyne žluč, má násilný spády,
   počkal, až obrátí se k němu zády,
   když kradla z lednice, z vejšky kop' ji do zadnice,
   šok ji sklátil záhy.
R:

10. Dvě mrtvoly v bytě, to se mi nelíbí,
    musím si vobstarat někde alibi,
    uvolnil kšandičky, ne však krk ze smyčky,
    dopustil se chyby.
R:

11. Poučení měl bych nakonec vykládat:
    s žerty je potřeba chytře nakládat,
    při každým humoru mít se na pozoru
    a bystře uvažovat.

R: Rumba, rum, rumba, rumba, rum, bum!