Emi    C Ami        C              H7            Emi
1. Kolikrát šel jsem ránem sám, až sníh mý stopy zmát',
         C Ami    C          H7                 Emi
   kolikrát nohy mý hledaly cíl, když soumrak zlát',
       C Ami       D               G
   opodál, v očích úsměv, kterej hřál,
           Ami F#     H7            Emi
   co se smál, já ji vídal, já ji znal,
             C  Ami    H7          Emi
   mý přání dá holku, co jsem miloval.

                  D7                          G
R1: Můj svět byl karneval, noc nebo den jsem nepoznal,
                            Ami                H7
    vždyť měl jsem vše, co měl jsem rád, já chtěl bych vrátit
      Emi
    zpátky těch pár chvil,
              D7                      G
    čas běží dál, a toho bych se nenadál, že to, čím dřív byl jsem,
            Ami       H7              Emi
    je jen vytrženej list a pryč je smích.

2. Kolikrát šel jsem ránem sám, až sníh mý stopy zmát',
   kolikrát nohy mý hledaly cíl, když soumrak zlát',
   opodál, než jít k ní, já zůstal stát,
   kolikrát, tyhle stopy nejsou znát,
   tak honem dál, nové ráno začíná.

R2: Proč svět je rub a líc a všechno, někdy míň než nic,
    já ptám se Buška z Velhartic po pátej flašce,
    kde tě, k čertu, mám,
    a proč si tady hlavu lámu pro nějakou jó cizí dámu,
    kdo by zastavit chtěl čas, já měl ji rád.

3. Na na na ...,
   opodál, než jít k ní, já zůstal stát,
   kolikrát, tyhle stopy nejsou znát,
   tak honem dál, nové ráno začíná.
R2:
R3: Na na na ...