G
1. Dlouho jsem čekala, než někdo zastaví,
    C          D          G
   na dálnici padal podvečer,
   kdo vezme holku, co má nohy bolavý,
        C          D          G
   a k tomu ještě srdce, bohužel,
    Cmi                  G
   potom brzdy, a když stál,
     Hmi                  Ami D
   s úsměvem kluk mi otvíral
   G
   a svět byl krásnější i za sklem špinavým,
   C          D          G
   o sobě mi cestou povídal.

         G                                     Ami7
R: Jako já do tmy se díval, jako já písničky znal,
                       D          Ami7       D         G D
   jako já smál se a zpíval, jak říkal, tedy aby nezaspal.

2. Kolik jen touhle trasou jezdí šoférů,
   jenom náhodou se my dva můžem znát,
   život, co přikládal mi spousty malérů,
   začal se mi hezkej zase zdát,
   jenom blázen chtěl by víc,
   mně stačí, že ti můžu říct:
   štěstí je hrou, co začla jedním z večerů,
   pojď se snažit se mnou neprohrát.
R:

3. Kolikrát ven se ještě oknem podívám,
   v ulicích je prázdno ospalý,
   už nechci věřit ani věžním hodinám,
   čas má kroky hrozně pomalý,
   někdy těžko usínám,
   když pozdě vracíš se mi sám,
   než v nočním tichu uslyším tvůj kamión,
   konečně jak dole zastaví.
R:
R: