G                 Gmaj7/F#            Emi
1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl,
               G                   Ami
   pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,
      D7
   s jarem, když máj rozdá barvy svý,
                                     G  D7
   tu sosna krásná nad chajdou se skloní,
      G                     Gmaj7/F#            Emi
   a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem,
                G               E
   svý ahoj jí dáš a pak je tu den,
    C                           Emi
   zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,
           D7          G D7
   svět s ním, svět s ním.

2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš
   a koruny stromů tě uvítaj' rosou,
   víš, že času je dost, to znáš,
   a možná potkáš někde dívku bosou,
   po slůvkách, který se říkaj', po dnech něžných stisků
   vás uvítá chajda a pak je tu den,
   zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,
   svět s ním, svět s ním.

3. Však náhle volání táhlé ti přeruší snění
   a oznámí všem: je poslední den,
   voda zaplaví údolí,
   sosnu, chajdu, pohled zabolí,
   ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den,
   co nosil tě v náručí romantickém,
   zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá,
   svět s ním, svět s ním ...