| Dé, vůz a pláč | Daniel Hůlka |
Mrak černých vran na město náhle vrh zvlátní stín. S ním i strach. Ten, kdo dřív jen klel, se modlí. Kdosi se v přítmí skryl - měl nů ... Jeden mu, jen zákon cti tie k zemi pad a tu noc ho pryč vez vůz. Gmi Dmi C Dmi Vůz mačel dé a zněl jen zvon a v dálce kří Gmi Dmi C D Vůz táh jen kůň, vez náklad svůj ke kříi blí. Ref: F Bb Gmi C Dé, vůz a pláč, slévá se v tmách, Ami Dmi Gmi slévá se dál ve vzpomínkách Vůz blátem jel, kdy míjel strom, jen kluk tam stál, Kůň táh ten vůz, dé větve rval a kluk se bál. Dé, vůz a pláč, slévá se v tmách, al vítr svál, kluk stál tam dál. Za tou zdí dám v kámen vepsat: Hájil zákon, právo a čest! Jistě bůh se zmýlil, proč mi tátu bral? Jak mizel mrak těch černých vran mizel v dálce i ten vůz. Dé, vůz a pláč, slévá se v tmách, al vítr svál, kluk stál tam dál.