Emi                                  Hmi
1. Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí,
      Ami                  Hmi          Emi
   chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj',
                                             Hmi
   toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí
      Ami               Hmi                Emi
   a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'.

2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
   slunce, když do korun stromů začlo se drát,
   stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
   to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

              A            Emi
R: Ty rána s vůní borový smůly
            A                  Emi
   měly by zůstat navždycky v nás,
              C            Hmi
   ty rána s vůní sekaný trávy
                C    Hmi     Emi
   a ohně, co právě pomalu zhas'.

3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
   jak je to nádherný, léto před sebou mít,
   spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
   a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.
4. = 1.
R: