E                       A
1. Krajinou stromů, luk a strání
   H           A             E
   a cest, co nemaj' žádnej cíl,
     C#mi                  G#mi
   kde nikdo neví, co mu brání,
             A   F#mi       H
   aby ten kraj navždy opustil,
     D                      E
   krajinu stromů, luk a strání.

2. Proč dnešním jitrem slunce svítí
   o něco míň, než předminulé ráno,
   ze strání ztratilo se kvítí,
   zas přišel podzim, a tím to bude dáno,
   pavouk si ustlal ve svých sítích.

    A                     H
R: Nedávno prošel malíř krajinou, prošel krajinou,
    G#mi                 C#mi
   celou ji po svém vymaloval, vymaloval,
     A                      H
   snad každou barvu měnil za jinou,
                E                 A
   pak zbalil štětce, odešel zas dál,
      Ami                   E
   v těch jeho barvách byl cítit stesk,
              A     Ami          E
   maloval z lásky, a ne pro potlesk.

3. Nad polem krouží hejna vran,
   jen vítr prohání se krajem,
   rozfouká listí do všech stran,
   nehřeje slunce, už nemá asi zájem,
   zavřelo zámky nebeských bran.
R:

            D                      E  D E
4. = 1. + krajinu stromů, luk a strání ...