C                   F          C
1. Když je doba deštů, stojím za oknem,
     Dmi                      G
   světlo smutně bliká v pokoji,
      C                   F            C
   chci dát sbohem městu na chviličku jen,
     D7                     G
   dlouhá zima za nic nestojí.
    C                 F          C
   Zahoukání vlaku, kterej projíždí,
    Dmi                   G
   zanechá jen slzy na duši,
      F                C           Ami
   v kostkovaným saku podobám se draku,
    D7                       G
   co si hlavu v kleci rozbuší.

    F              G     Ami           Dmi
R: Na železný koleje už padá stříbro hvězd
   G                       C         C7
   a tma jako v ranci nebyla tvůj ideál,
         F               G    Ami           Dmi
   zas projet stovky štací a vidět spousty měst
      G             F           G                C
   a jednou za rok zastavit se tam, kde sis to přál.

2. Tak si představuju dnes jako včera
   malý opuštěný nádraží,
   sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera,
   v ruce lístek a mráz v podpaží.
   Zahoukání vlaku, kterej projíždí,
   zanechá jen slzy na duši,
   že někdy zklamání je jak umírání,
   to se přeci říkat nesluší.
R: