A         C#          C       H
1. Sní v povlacích, vlasy má havraní,
             E
   sní o mracích s muzikou varhanní,
    A              C#       F#mi         Hmi E
   vím, že se jí zdá o pasekách s malinovím,
    A          E        A         E(D)
   řekne, až procitne, že mě sem nezvala,
   A        E          A          D
   ústa až poskytne, přečtu jí z Nezvala:
    A        D      A         E
   Manon je motýl, Manon je včela,
   A        D        A          E A
   a že ji nepustím, i kdyby chtěla.

2. Dál ale sní o mořích blankytných,
   snít budu s ní v trochejích nezbytných,
   vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím
   v zeleným salóně, co tehdy neznala,
   z Balady Manoně od pana Nezvala,
   že Manon je motýl, Manon je včela,
   Manon je růže hozená do kostela,
    A        D      A         E
   Manon je motýl, Manon je plavovláska,
    A        D       A           E
   Manon je první a poslední má láska,
    A        D       A             E
   Manon je první a poslední můj hřích,
    A        E      A         E
   nepoznat Manon, nemiloval bych,
         A      D      A      D      A   D A
   ach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...