F                   Dmi
Jó, svět sál novu mízu a jaro přišlo k nám,
   Gmi    C7         F
já potkal Monu Lizu, chyběl jí jen rám.
F                         Dmi
Její úsměv poznám, byl to zaručeně on,
Gmi   C7           F           F7   
proto mi teď srdce zvoníš jako zvon.

         Bb                          F
Jenom to bim. bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum,
C                        F            F7
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům.
         Bb                          F
Jenom to bim. bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš,
C7                        F
mám strach, z čeho to už víš.

Ten úsměv jí sluší, i vlasy k ramenům
a mně rudnou uši, jen si na ni vzpomenu.
Když jsem s ní šel domů, byli jsme jak opilí
a všechny zvonu k tomu cestou zvonili.

Radši to bim.bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum,
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům.
Jenom to bim.bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš,
mám strach, z čeho to už víš.

Jó, až mi jí jednou snubní prsten zajistí,
pak všichni známí zblednou bledou závistí.
Čtyři bílý slony potom ke kočáru dám
a cestou budou zvony zvonit jenom nám.

Budou nám bim-bam, bim-bam, bim-bam překrásně hrát,
aby bylo jednou na co vzpomínat.
Každý ten bim-bam, bim-bám zvon příjde rád
k svatbě bla-bla-bla-hopřát
k svatbě bla-bla-bla-hopřát
k svatbě bla-bla-bla-hopřát, a znova:
k svatbě bla-bla-bla-hopřááát