C        Emi    F   C  G              C
1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,
    F           C        D7              G
   kytara tiše doznívá, do duše padá chlad,
     C       Emi  F     C  G               C
   stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh',
    F             C          D7              G
   pistole chová na klíně, brouká si v temnotách.

     G             C    C7         F
R: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona
    Fmi     C         G           C
   nejhezčí osadou, kterou jsem znal,
    G         C   C7         F
   jak častokrát hýřila Ascalona
    Fmi     C        G            C
   divokou náladou, již Bůh nám přál,
     C7        F                 C
   však slávě pistolí už zvolna dozvání
      C7    F       D7      G
   a lesem nehlučí to vlčí volání,
              C     C7             F
   já půjdu spát, však vlajka Ascalony
    Fmi      C          G       C
   musí nad mým hrobem navěky vlát.

2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,
   šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
   na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
   a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.
R: