A starý kamarád rybářů král,
nemám teď náladu abych se smál,
mě podvedli zas a teď přišel čas,
abych si konečně postěžoval.

Špatně je nahoře zaplakati,
starosta nikdy sluchu nedá ti,
i on je z ostrova, doba je taková,
musíš se s tím po svém srovnati.

Každej má místo svý na tý zemi,
i já jsem pošlapán, haněn všemi,
to osud zas dal, někomu šach,
na srdci jizvy a v kapse máš strach.

Život ja kámoš a hajzl a šmejd,
tu slunce zasvítí, tam začne lejt,
děláš, co umíš a stejně pak čumíš,
tak zavři oči a nech to bejt.

Radost měj, že slunce zasvítilo,
není tak zle, aby hůř nebylo,
já, Jakub od brány do bitvy prohraný
vytáhnu zas i kdyby sněžilo.

Život je kámoš a hajzl a šmejd,
tu slunce zasvítí, tam začne lejt,
děláš, co umíš a stejně pak čumíš,
tak zavři oči a nech to bejt.

Tak zavřu oči a nechám to bejt, zatím.