Emi               G
1. Tam v bílé pláni stín za svítání
      H7                    Emi         H7
   skráň s pláčem sklání, prázdnou má tvář,
     Emi                C
   květ šípku v dlani, trn, jenž ji zraní,
    G        H7        Emi      D   Emi
   má paní, byl jsem lhář, lump a lhář.
            G           D
R: Vy teď sčítáte růži lítost a hněv,
    Emi              H7
   na bibli v kůži krůpěj, snad krev,
    C                 G
   tam v bílé pláni stín váš se sklání
    H7                 Emi  D Emi
   nad svit jak nad rakev.

2. Tam v bílé dálce kde v jaké válce,
   můj pane, král chce z vás kůži dřít,
   s kým v noci bdíte, zda ještě víte,
   k nám zpátky kudy jít, blátem jít.

R: Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt,
   dál věřit vám, lež lží nechat být,
   tam v bílé dálce kde v jaké válce
   král chce z vás kůži dřít.

3. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá,
   jak steskem dýchá obzor i zem,
   říkám sám sobě: kdy, v které době,
   ten příběh prožil jsem, žil-li jsem.

R: Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas,
   skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás,
   jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá,
   jak steskem dýchá čas.