A                 F#mi    Hmi                      E
   Jak můžeš být tak krutá, copak nemáš kouska citu v těle.

   A                                                               E
1. Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě a dal jsem za ni celej tátův plat,
      A                     D              A   E           A
   ta dávno ještě byla ve výrobě a já už věděl co ti budu hrát.

2. To ještě rostla v javorovém lese a jenom vítr na to dřevo hrál,
   a já už trnul, jestli někdy snese, žár, který ve mně denně narůstal.

3. S tou kytarou teď stojím před tvým domem, měj soucit aspoň k tomu javoru,
   jen kvůli tobě přestal býti stromem, tak už nás oba pozvi nahoru.
   Pozvi nahoru, pozvi nahoru.