G                        D
1. Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí, 
                                 G
   tak tomu klidně každej sadař dosvědčí, 
                  G7            C   D   D7    G
   jak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám.

2. Poslouchal jsem jednou kosa v neděli, 
   jak se k sobě měli, když tu seděli, 
   on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár.

R. A potom druhej den, prej tam co je ten kmen, 
   stála sama jako v mrákotách, 
   a srdce jako zvon a příčinou byl on, 
   že jí právě někam s jinou plách.

3. Člověk by se neubránil dojetí, 
   vo čem hloupej kosák nemá ponětí,
   proto bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám.
R.
4. = 3.
   + óóóó, já to znám, óóóó, já to znám, ... (do ztracena)