Právo je síla a jdou k tomu střepy,
do tváří hluší a na gesta slepí,
sluší se držet krok se řekou vřavu,
kdopak si zachrání po bitvě hlavu.
Na všechno pozdě je, když hráz se prolomí,
slabý je ten, komu nohy se podlomí,
když dupot přebije zoufalý výkřiky,
poslouchej raději tón naší muziky.

Že ti slouží zdraví.

Hej hej.

Nebo noc mě plete.

Hej, hej.

Chyť se plavče trávy.

Hej, hej.

Než tě voda smete.

Hej, hej.

Hajný si pomyslel, že je les v pořádku,
tak do něj nechodil, spravoval zahrádku,
tvářil se, že ho nic v tom lese nepálí,
vlci les ovládli, hajnýho sežrali.

S ledovým pohledem, s červenou krůpějí,
spálíme naději, sen to je touha,
noc bude dlouhá, sami se podvedem,
stíny tak svádějí, rána jsou zloději,
čas ještě zbývá, to se to zpívá.

V té správné chvíli pak jedová slina,
určí čas poptat se, čípak je vina,
morová rána se v soumraku skrývá,
kdo píseň může tak do rytmu zpívá.
S ledovým pohledem, s červenou krůpějí,
spálíme naději, sen to je touha,
noc bude dlouhá, sami se podvedem,
stíny tak svádějí, rána jsou zloději,
čas ještě zbývá, to se to zpívá.
S ledovým pohledem, s červenou krůpějí,
spálíme naději, sen to je touha,
noc bude dlouhá, sami se podvedem,
stíny tak svádějí, rána jsou zloději,
čas ještě zbývá, to se to zpívá.