Emi                          H7
1. Jde déšť a já jdu s ním, jdu městem, jež znám
   Emi                  H7
   a hledám stopy včerejší, včerejší,
   D                          A7	
   jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám
   C                       H
   a všechno zdá se krásnější.

2. Ach, lásko, voníš deštěm, tady jsi řek',
   myslím, že vítr tehdy vál, vítr vál,
   jsou to už stovky let, kabát jsi svlék
   a byl mi velký, ale hřál, krásná lásko.

3. Jak dlouho dlouho ještě půjdu ti vstříc,
   člověk je velmi krátce živ, krátce živ,
   má lásko voníš deštěm z blízka jsi nic,
   však hřeješ stejně jako dřív.

4. I déšť jak dřív je stejný i já já jsem táž
   jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích,
   byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš,
   jdu deštěm ve tvých šlépějích, ó má lásko.