D  Hmi      F#mi     D    Hmi
ona:  Za mostem v úzké ulici
      F#mi               Hmi
      je krámek z dálky vonící,
      D                   Hmi
      meduňkou, rdesnem, skořicí,
      Emi7            A
      ale hlavně, ach jó.
      Emi7                A
      Léta snad z úcty k tradici,
      Emi7          A
      kupuji celou krabici
      Emi7               A
      a přes ní i papír balící
      Emi7          A
      cítím, že řekneš, 
      
      A       D      Hmi        F#mi
on:   ach jó. Ty jsi má levandulová,
      Hmi         D        Hmi    Emi
      úplně celá celičká, levandulová
      A    Emi  A   Emi   A
      nádherně levandulová
      Emi7   A7  D  Hmi   Emi  A
      mm-m levandulová

ona:  Ne vždycky vařím dobroty
      a občas mívám teploty
      a nekapu ti do noty
      a často vzdychám ách jó
      sotva však cinkneš za vraty
      otevřu, koukám no a ty
      upadáš vesměs v záchvaty
      a vždycky voláš

on:   ách jó, ty jsi má levandulová,
      nádherná, celá levandulová,
      famózně levandulová,
      mm-m levandulová.

ona:  Už dobře pětadvacet let
      si honem běžíš přivonět
      a dřív než začneš vyprávět
      cos viděl - šeptáš ách jó
      mívám chuť žárlit na ten květ,
      to ovšem znáš už na zpaměť
      ať uschlé lístky vezme čert
      říkáš i bez nich ách jó.

on:   Budeš má, levandulová
      navždycky celá, celičká, levandulová,
      famózně nádherně levandulová
      mm-m.