F#mi        D      E         A       F#mi    A         E      A
1. Já v mládí často podobal se vánku. A říkali mi, že mi rozum chybí. 
   F#mi       D       E            A       D      G          E          A
   Dnes, dnes už mám, už mám na kahánku, a vy se ptáte proč vám to povídám?
   F#mi        D    E           A    C      Hmi     Dmi            A
   Tak slyšte, já miloval jsem lidi a proto jim, ne bohu, se zpovídám.
   F#mi  E  D  F#mi 

2. Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý, drzý a hloupý, nic prý mi nevadí. 
   Vám lidem, vám se to mluví, já však byl šašek a musel jsem se smát. 
   A bál jsem se, že pláč můj prozradí, že chtěl jsem lásku svou někomu dát.

3. Teď už mi líčidla rozežrala tvář a maska smíchu na věky mi spadla. 
   Tam v dálce vidím, vidím slunce zář. Já za tím sluncem musím jít. 
     F#mi     D            E       A       C           Hmi     Dmi    A
Rec: Dohrála hudba, opona spadla, alespoň dneska chci lidskou hrdost mít.
     F#mi  E  D  F#mi 
  
4. Po celý svůj život rozdával jsem smích, měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk. 
   A snad jsem taky, snad taky trochu zpych. Přesto bych rozdal, všechno co jen mám. 
   Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk. Tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.