1. Nač bát se dítě tolik lidí,
   myslíš, že nás hned někdo vidí,
   měsíc když skáče po střeše jak ptáče, nám to závidí.
   Ulétni dívko, z města radši,
   stromů kde stíny cestu značí,
   a tráva měkká před chajdou nás čeká,
   nám snad postačí.

R. Já přijdu za tebou  (jen tam zůstaň)
   dívenko má  (panenko modrooká)
   nás nikdo neuvidí,  (ani fotr)
   až budeš má  (zašitá ve spacáku)
   kousíček za chatou  (tak pět kiláčků)
   místečko mám  (a pěkně uválený)
   /: tam nemůže nic naši lásku vzít, víc, děvčátko nám :/

2. Děvčátko, když je zima a mráz,
   počkáme jaro až přijde zas,
   když slunce zajde,
   noc už jistě najde v lásce někde nás.
   Měsíc až kdesi nad horami
   toulat se bude pod hvězdami,
   počkáš tam chvíli, kde jsme vždycky byli já a ty sami.
R.