G                        C
1.Když nad pasekou vzlétne hejno vran,
              G
  hejno vran, hejno vran,
                       C
  je léta pel už dávno vyprodán,
  D7                      G
  podzim se hlásí chladem jasných ran.
                         C
  V tom ránu prochází se sám a sám,
  D7                     G
  kdo městu dávno sbohem dal.

                        H7
  A tak se toulá trávou spálenou,
                         Emi
  neví, jak rozloučit se s létem,
                     C
  dívá se na krajinu vzdálenou,
  D7                   G
  které dal celý život svůj.

2.Nad hlavou zakrouží ti hejno vran,
  hejno vran, hejno vran
  a bílých hvězd je všude oceán,
  přece si nepostavíš pod ně stan.
  Budeš spát pod širákem, jak tě znám,
  i když už podzim přichází.

  A tak se touláš trávou spálenou,
  nevíš, jak rozloučit se s létem,
  díváš se na krajinu vzdálenou,
  které's dal celý život svůj.