D
1. Jdem světa kraj a zejtra třeba zpátky
   dál sem a tam, všechny cesty jsou nám krátký,
   E                      A           D     G  A
   i když plný překvapení jsou a nesnází.
    D
   Jó, přijde den, kdy vyletěl bych z kůže,
   však pocit mám, že děláme, co můžem,
   E               A              D
   když naše fidli fidli nás provází.

        A                     D
R. Máme prej zdravý ruce, ale obě pouze levý,
   A              D
   práce nám překáží. Věř, ten,
   A                 D
   kdo ty fámy o nás šíří,
         E                        A
   neví, nám že jen křivdí touhle lží.
      D
   Já nechtěl mít nikdy přeplněný sýpky,
   mým pokladem jsou tyhle starý skřipky,
   E                  A               D    G  A
   nám vlastně na tom světě nic neschází.

2. Jó, třeba hned od pondělí k pátku
   rád dívkám hrál bych s chutí na památku,
   pak ještě kytici jim dám do vázy.
   Jen začnou hrát, tak vonět začnou růže,
   já pocit mám, že děláme, co můžem,
   když naše fidli, fidli nás provází.

R. Máme prej zdravý ruce, ....