Ami          C            G                Dmi
1. Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znal 
         Ami               C              G
   A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál 
     
2. Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata  
   A na vrbě tam ledňáček zářil, voda v tůni chladná, stojatá 
     
3. A on jako blázen vykládal, že bude snad jeho paní 
   A pak s ozvěnou do lesa hulákal podivné nesmysly o bílé lani 
     
4. O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění  
   Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kamení 
     
   Ami             C                G
R. Ústa z jeřabin, paže z břečťanu máš  
   G
   To mě zabije, já už nevstanu  
   Ami            C
   Oči z oblázků, vlasy ze vřesu 
   G
   To mě zabije, to si odnesu 
     
5. = 1.
    
6. To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění  
   Ona přichází pomalu loukou a schovává dopis v kamení 
     
R. Ústa z popela, paže z větvoví mám  
   Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví 
   Oči z kaluží, vlasy z bodláků 
   Víc bys nedostal a to nestačí