Diváci si přes mohutnou propagaci nacházeli cestu na stadion jen pomalu. Nakonec nedorazila ani slibovaná flagelantská ekipa ani Gádžo Anděl, přesto však Gritaría přivítala celkem 28 fandů stolního fotbalu, což zajisté svědčí o síle tohoto fenoménu. Organizátor slavnostního večera, pan Martin Martin, majitel teamu AC Archív a člen produkční společnosti KEL Crew, směroval všechny na staré hřiště a tak byl stav nového hřiště pro všechny zahalen do oparu tajemství. Po malém občerstvení, prolistování Ideových bystřin WAFA a svázaného WAFA-Zpravodaje, přikročili pan Martin a pan Joe, čestný předseda WAFA, k slavnostnímu aktu. Nad novým hřištěm zaplála záře reflektorů, pan Joe pronesl vzletný a optimisticky projev, přestřihl pásku a užaslí diváci se vlili na tribuny. Na nové hrací ploše (již tradičně od pana Smithe z Newcastlu) nechyběly ani památné starožitnosti: trenérské lavice a reklamní mantinely, přenesené z již zbouraného Silmaril Dome. Čestný předseda zamáčkl slzu dojetí a zjihlým hlasem poděkoval panu Martinovi za záchranu těchto památek na pionýrské začátky asociace.
Protože původně ohlášení protagonisté otvíracího zápasu, CTF Druhohory a SC Discosz Magyarorszag, nedorazili z důvodu dobročinné akademie pro děti, resp. dopravních problémů ve městě, ujali se čestného úkolu Carmen Palace a ICTF Amorf. Po slavnostním výkopu pana Joea, provedeného přímo na trávníku, počala k potěše diváků lítá bitva dvou úspěšných týmů 1.WAFL (viz zvláštní zpravodajství dále v listě).
Po skončení zápasu začal slibovaný miniturnaj na obou trávnících Gritaríi.. Celkem se ho účastnilo dvacet teamů, od špiček stolního fotbalu (dorazivší společensky unavené CTF Druhohory) až po nadšené, ryzí amatéry, kopající do tablefootballové meruny poprvé ve svém krátkém životě (Ahh, dalo nám to práci). Vrcholem turnaje pak byl Zápas o bottle. Vyzyvatel, Tým snů z konkurenční ligy The best of Vatra, byl rozdrcen bezchybně fungujícím strojem SC Discosz Magyarorsag (viz zvláštní zpravodajství dále v listě). Toto utkání potvrdilo tendenci večera - týmy z ostatních soutěží, tzn. již zmíněné The best of Vatra a NSHL z Karlína, hrály jen druhé housle. Ani jednou se jim nepodařilo nad týmy WAFA zvítězit. Škoda jen, že nedorazili teamy FLAFA, aby bylo srovnání úplné.
Pan Šimi ze Zpravodaje WAFA připravil pro přítomné malý, ale nelehký testík z dějin WAFA, ve kterém jistě jen náhodou zvítězil a hodnotnou věcnou cenu získal pan Joe, redaktor Zpravodaje a čestný předseda WAFA. Hlasy z publika, poukazující na toto spojení, byly pořadatelem soutěže a ochrankou rychle umlčeny.
Po téměř čtyřech hodinách se stadion začal vyprazdňovat. Ve 22.15 světla potemněla a jen nadávající metaři a uklízeči, likvidující tucty kelímků od nápojů a zbytky pochutin, dávali tušit, že se tu dělo cosi mimořádného. Ale nadšení diváci i udýchaní hráči, které jsme tu mohli vidět, dávají tušit začátek něčeho většího. Že by teď, po letech … Ale pssst, vážený čtenáři, ať to nezakřikneme. Počkáme si a uvidíme.
Otevírací zápas
Carmen Palace - ICTF Amorf
7-6 (5-3)
Utkání zahájil výkopem čestný předseda WAFA Joe. Za ohlušujícího potlesku plně obsazených tribun započal svižný, pohříchu však průměrný zápas. Snad hráčům svazovalo nohy vědomí historického okamžiku, snad se projevil nedostatek tréninku v posledních dvou letech; pravdou však je, že od dvou předních teamů zaniklé WAFL (4. resp. 3. místo v historických tabulkách) jsme očekávali více.
Nedostatek tréninku byl vidět zejména na brankářích obou celků, kteří si oba poprvé sáhli na míč až ve chvíli, kdy ho lovili ze sítě. V první minutě naznačil Curt Magnus Erlingmark, že hodlá vzít zápas do svých rukou a střelou ze střední vzdálenosti vsítil první ze svých čtyř gólů.
Amorf kontroval Ketáromem, který vzápětí dorážkou po dělovce Rosendufta zvýšil na 2:1 pro hosty. Z protiútoku zaskočil Klumpper, tablefootballista roku 1995, pohotovou střelou nesoustředěného Ortoppa a bylo vyrovnáno. Hosté se dostali do tlaku a sevřeli Carmen na její obranné polovině. Zvláště středová řada Amorfu se rozehrála k velkému výkonu. Ale po několika jalových pokusech dua Gregorjan-Šachmatovjan začali úřadovat zkušení Faeřané. Během dvou minut se dvakrát trefil Erlingmark a v šesté minuty hosty dorazil Kieland chytrým jesličkami brankáři Amorfu Ortoppovi. To byla poslední kapka do kalichu hořkosti zkušeného gólmana, který si jistě návrat na zelený jekor představoval jinak. Se vzteklým gestem odešel z hřiště a přenechal své místo veteránu Nohymu Doó. Amorf sice zaznamenal úspěch do šatny, třetí branku agilního Ketároma, ale bylo vidět, že až do této chvíle bojovní amorfíci nutně potřebují radu zkušeného kouče Beztvara.
Začátek druhého poločasu se nesl ve znamení plnění taktických pokynů obou trenérů. Amorf se tlačil dopředu, nikoli však bezhlavě, a hoši z Carmen Palace spoléhali na zabetonovanou obranu a rychlé brejky nového hráče na hřišti, dlouhonohého Vikingstada. Stažení Carmen na vlastní polovinu potrestal po minutě Zmaark a na chvilku se zdálo, že začne drama. Ale Erlingmark ukázal, kdo je na hřišti pánem. V rozhodující chvíli vypíchl Rejžičovi míč, naspurtoval po pravé straně hřiště až k hraně malého vápna, obhodil si Schanze i Doóa a placírkou nasměroval míč do prázdné brány. Za minutu zvýšil po navlas stejné situaci Vikingstad. Rozdíl tří branek však kupodivu Amorfíky nedeprimoval. Po nezáživné překulovačce dvanácté minuty napřáhl Tyčka a bylo to 7-5. Carmen je však jedno z nejzkušenějších mužstev WAFA - však také kdo dokázal remizovat s Druhohorami na pohyblivém povrchu, nemůže být nezkušený zajíc - a nenechalo si již vítězství vyrvat. Ke cti hráčů Amorfu slouží, že se snažili až do konce a Nerozcházeč dokonce snížil na rozdíl jediné branky, avšak pozdě, příliš pozdě. Palmu vítězství si odnesl Carmen Palace.
Stadión, praskající ve švech, vytleskal obě mužstva, i když po straně bylo lze slyšet tiché poznámky ve stylu: "Jo, pane, hezký to bylo, ale kdyby tak hrály Druhohory s Discoszem, to by teprv bylo něco!!!"
Zápas o bottle
SC Discosz Magyarorzag - Tým snů
9-4 (6-1)
Oba teamy vyběhly na hřiště řádně nabuzené. Favoritem byl Discosz, protože výkony Týmu snů byly dnes velmi slabé. Průměrný AC Archív i podprůměrné Bibendi totiž Snáře vyprovodily rozdílem třídy a přestože vedení Týmu snů maskovalo prohry za snahu nedat Discoszi příležitost ke špehování, bylo vidět, že je dnešní večer nenašel v ideální formě.
Začátkem zápasu vládla na obou stranách jekoru pochopitelná nervozita - hráči Discosze vyběhli na trávník po předlouhé pauze a Tým snů si zvykal na jiné rozměry hřiště a jemné nuance v pravidlech. Do útoku zavelela hvězda Ždžblo umístěnou ranou k levé tyči.. Za Snáře kontroval drobný záložník Cipísek. Z protiútoku opět zavěsil Ždžblo, tentokrát dorážkou z bezprostřední blízkosti po závaru u brankáře Zapadla.
Tímto okamžikem získali Maďaři definitivně převahu a začali soupeře válcovat. Tým snů nicméně předvedl statečný výkon a Zapadlo až do konce páté minuty zadržoval valící se lavinu útoků ostrých hochů od Balatonu. Pak ale Snáři fyzicky odešli a přestali stíhat rychlé nohy záložníků a útočníků Discosze. Dvakrát nejlepší střelec WAFL Alapos, Horváth a Szük stanovili skóre poločasu na 6:1. V tu chvíli byli Tým snů zralý na ručník. Místo něj ale pomohl hvizd rozhodčího, ohlašující konec poločasu. Snáři se odpotáceli do kabin hledat živou vodu, zatímco Maďaři uvolněně vyklusávali po stadionu a zdravili se s přihlížejícími fandy. Jejich pohledy zalétaly zejména k dřevěné tribuně, kde dva postarší pánové, pamatující jistě užasné dribly Kádi a Bicana, zasvěceně rozprávěli a hodnotili předvedené výkony tak hlasitě, že hráčům ve vypjatých chvílích první půle zaléhaly uši. A jak se ukázalo později, ani ve druhém poločasu tomu nemělo být jinak.
Po vyběhnutí na trávník působil Tým snů odhodlaně a bojovně a rozehrávky vsítil branku agilní Cipísek. Alapos však svým třetím gólem zničil veškeré naděje na zvrat. Sympatičtí Snáři ale ani teď nesložili zbraně a rvali se o přijatelný výsledek. Po Horváthově brance na 8:2 jim to v pohodě a poklidu hrající Discosz dovolil. Výsledkovou listinu uzavřel čtvrtým gólem záložník s dynamitem v kopačce, Vandas Alapos.
Zdrcený manager Týmu Snů, pan Suk, pak ještě nabídl za stejných podmínek panu Big Šimimu odvetu, kterou tento přijal. Těšme se tedy na další pěkný zápas na stadionu za kolejemi. Snad se Snáři do té doby ze zlého snu probudí.
